0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace27. 6. 201010 minut

Ve stopách rodičů

Na českých vysokých školách studují především děti vysokoškoláků, potomci vyučených rodičů končí zpravidla opět s výučním listem. Horší situace je v Evropě už jen v Bulharsku. Co s tím a jak se projeví školné?

Tomáš Katrňák
  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Od 60. let minulého století jsou ekonomové a sociologové přesvědčeni o tom, že mají-li národní ekonomiky prosperovat, musejí být lidé přijímáni do zaměstnání podle svých kvalit. Rozhodovat by mělo vzdělání, znalosti a schopnosti uchazečů o dané povolání, nikoli jejich pohlaví, rasa nebo sociální postavení. Zní to jako samozřejmost, bližší pohled však ukazuje, že to tak jednoduché není.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar
  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Pozornost analytiků se v posledních desetiletích soustřeďuje na vzdělávací systémy. Nezáleží jen na tom, jak kvalitní uchazeče o zaměstnání vzdělávací systém dané země produkuje, ale také na tom, kdo vstupuje do jeho nejvyšších pater. Sociologové zkoumají, zda na vysokých školách studují ti nejlepší, nebo spíše lidé, kterým otevírá cestu ekonomické zázemí, vzdělání rodičů nebo etnický původ.

Dva příběhy

Draha pochází z menšího českého města. Matka je cukrářka, otec montážní dělník. Brzy poté, co se její matce narodilo druhé dítě, se rodiče rozvedli. S otcem se od té doby stýkala spíše sporadicky. Draha ve škole nikdy moc nevynikala, vyučila se dámskou krejčovou. Její bratr je dnes vyučeným čalouníkem.

Oproti tomu Pavel pochází z Brna. Otec je ředitel významné akciové společnosti, matka dětská lékařka. Pavel sourozence nemá. Ve škole byl považován za talentovaného hocha. Dnes má dvě vysoké školy a pracuje jako vrcholový manažer významné české firmy.

Pro český…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc