O Češích se říká, že jsou jedním z nejateističtějších národů světa, ovšem stačí se podívat na pulty knihkupectví a široká nabídka duchovní literatury od teologických příruček až po průvodce s výklady snů ukazuje, že s ateismem to ani v bezvěreckém Česku není tak žhavé. V co ale Češi vlastně věří, není snadné zjistit. Odmítají deklarovat svoji příslušnost k zavedeným náboženským skupinám či institucím, ale zároveň jedním dechem dodávají, že „něco nad námi“ přece jenom „je“ a toto „něco“ je hodno náboženské víry.
V nakladatelství Malvern teď vyšla kniha Individualizace, náboženství a identita sestavená z dvanácti studií českých a slovenských religionistů a sociologů náboženství, která poskytuje dobrý návod, jak současným zmatkům panujícím kolem víry a náboženství porozumět.
Věřící a nevěřící
Ještě před padesáti lety sociologové předpokládali, že náboženství bude postupně upadat. Měli za to, že moderní společnost charakterizovaná vysokou mírou vzdělání svých členů, mobilitou a důrazem na racionalitu způsobí odklon od prastarých a neměnnou tradicí nesených náboženských představ. Nedošlo k tomu. Nejenže v souhrnu v tak ultramoderní zemi, jako jsou Spojené státy, církvím neubývají věřící, ale ani v zemích bez silné církevní tradice se z lidí nestávají agnostici či ateisté, jako je tomu třeba v Česku.
Jak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
