Václav Havel
Václav Havel • Autor: Karel Cudlín

V parlamentních volbách se nebude letos rozhodovat jen o tom, kdo sestaví vládu. V květnu zvolená sněmovna bude v roce 2013 také volit příští hlavu státu. Václav Havel politické strany vyzývá, aby tudíž veřejnosti nabídly své kandidáty ještě před volbami.

Rozbíhá se volební kampaň. Letošní volby významně rozhodnou i o tom, kdo bude příštím prezidentem. Často jste volal po co nejširší debatě o další hlavě státu. Nastal ten čas podle vás už nyní?
Myslím, že by se hodilo, aby strany ještě před volbami sdělily voličům, koho chtějí navrhnout na prezidenta a posléze volit. Dokonce to cítím jako jejich morální povinnost. Tím spíš, že v dané situaci to nebude jen volba mezi panem X a panem Y, ale do značné míry rozhodování o charakteru a smyslu té funkce, typu osob, které ji mohou zastávat, i o způsobu, jak dotyčnou osobu hledat. Já i Václav Klaus jsme byli ještě do značné míry produkty revoluční doby.

Reklama
Reklama

Jaké charakteristiky by podle vás měl(a) kandidát(ka) splňovat?
Jsem hluboce přesvědčen, že v našich přestraničtělých politických poměrech je v zájmu všech, aby prezident nebyl jen produktem strany či své kariéry v jejích orgánech, ale někdo, kdo přichází takříkajíc z občanského života, ať už ze světa akademického, spolkového či jiného, kdo už cosi konkrétního v životě dokázal a u něhož je zřejmé, že chce a umí sloužit svým spoluobčanům a společnosti jako celku. Prostě by měl působit jako určitá protiváha či korektor našeho rozbujelého stranictví, kdy strany na základě průzkumu loajality dotyčného k vedení rozhodují snad o každém vrátném.


Máte už konkrétní představu o tom, kdo by měl být kandidátem či kandidátkou?
Někteří lidé, o nichž se mluvilo či kteří byli ve hře, od Karla Schwarzenberga přes Jana Švejnara a Jana Sokola až po Petra Pitharta, by zajisté byli dobrými prezidenty. Já osobně bych v tom úřadě ale nejraději viděl Šimona Pánka. Je dlouho obecně znám jako jeden z vůdců studentů v revoluční době a dvacet let, která od té doby uběhla, strávil především budováním a prací nejdůležitější české nadace Člověk v tísni, působící dnes na celé planetě a schopné leckdy někde pomáhat víc než sám stát. Pánek, pokud vím, nikdy nezakládal strany, nekroužil v jejich orgánech, ale o politiku se vždycky zajímal a hlavně sloužil prokazatelně, odpovědně a kvalifikovaně společnosti tam, kde to bylo zapotřebí. Není konfliktní, ale dokáže si stát na svém. Je sympatický, zná jazyky, umí mluvit spatra a – což je obzvlášť důležité – přišla by s ním do nejvyšší politiky mladší generace lidí už v podstatě nepoznamenaných komunismem, což považuji za velmi důležité.

Debatoval jste o tom s ním?
Asi dvakrát nebo třikrát jsem s ním o tomto nápadu opatrně mluvil. Usmíval se, neřekl pochopitelně „ano“, ale neřekl ani „vyloučeno“.

A co vaše volání po prezidentce?
Ano, vždycky jsem si myslel a dodnes si myslím, že by bylo výborné mít prezidentku. Mimo jiné proto, že by mohla – snad – přispět ke kultivaci politiky a lépe rehabilitovat takové hodnoty, jako je cit pro život jedinců nebo vkus. Prozatím se mi ale bohužel zdá, že dámy, které by podle mne přicházely v úvahu, mají ještě menší šanci než

15_R13_2010.jpg
15_R13_2010.jpg • Autor: Respekt
Pánek.

Hovořil jste s někým z politických stran o tom, jestli vašeho adepta podpoří?
Svůj námět jsem před několika lidmi vyslovil, ba možná už někde i privátně napsal. Nejspíš asi šlo o prostředí zelených a TOP 09. Ale bylo to opravdu jen velmi soukromé. Nic jiného to ostatně ani být nemůže, já prezidenta nenavrhuji, nevolím a v žádné straně, kde bych mohl nějakého kandidáta prosazovat, nepůsobím. Ale nejen to: já dost váhal, zda o tom vůbec mám veřejně mluvit. Nejednou slyším, že má podpora někomu či něčemu může mít povahu „polibku smrti“.

Tomáš Klvaňa nedávno na svém blogu napsal, že Česku funkce prezidenta škodí a že by se měla spíše zrušit. Co vy na to?
Rozumím všem argumentům pana Klvani. Má pravdu, že prezident je u nás – i s ohledem na veliký hrad, v němž sídlí – trochu ztělesněním monarchistické tradice, má pravdu i v tom, že je to funkce, která je z hlediska ústavního trochu „navíc“ a leccos dubluje, či dokonce komplikuje. Některé jeho kompetence lze přitom aplikovat velmi různými způsoby, a dokonce i různě interpretovat, což vytváří další komplikace. To všechno by zasluhovalo zvláštní právnický a politologický rozbor. Přesto nesdílím názor pana Klvani, že prezident je zbytečný. Je mnoho důvodů, proč není. Zmíním se aspoň o jednom: je velmi významným spolutvůrcem společenské atmosféry, ba do značné míry i tím, kdo artikuluje či svým počínáním nějak ztělesňuje skladbu základních hodnot státu. Tato okolnost má na poměry větší vliv, než jsme ochotni si připustit, vliv možná větší než mnohá ústavní pravomoc.

Vrátit se zpět na rozcestník textů k 80. výročí narození Václava Havla

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte