Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Pokud mě paměť neklame…

81_R52_zivot_n.jpg
81_R52_zivot_n.jpg • Autor: Respekt

Nizozemský psycholog Douwe Draaisma připomíná důležitou věc: ve věku grantů a scientometrie vykazuje každý obor tendenci pokládat si takové otázky, k jejichž zodpovězení existují vhodné nástroje a metody; tichá výčitka míří k tomu, že často nejde o otázky zajímavé, natož zásadní. V knize Proč život ubíhá rychleji, když stárneme učinil Draaisma tento pokus: položit ty skutečně zajímavé otázky o lidské paměti, i když předem tušíme, že odpovědi na ně nebude možné získat kombinováním odkazů, pozorováním ani experimenty.

81_R52_zivot_s.jpg
81_R52_zivot_s.jpg • Autor: Respekt
Pokládat si zajímavé otázky je dnes v sociálních vědách luxus; běžná strategie sází spíše na to obléct rachitická témata do slušivého evropského kostýmku. Proto potěší už nápřah Draaismovy knihy: Co to je déjà vu? Skutečně se člověku promítne před smrtí film jeho života? Jak spolehlivé jsou traumatické vzpomínky? Proč naše paměť začíná až třetím rokem života? Proč si vzpomínáme dopředu, a ne pozpátku? Vědecké studie k těmto tématům jsou skoupé a velká část z nich pochází ještě z 19. století. Tam, kde se Draaisma nemůže opřít o tvrdá data, pomáhá si příběhy, literaturou, úvahou nebo introspekcí. Právě schopnost přiblížit se k tématu skrze konkrétní situaci činí z knihy místy vcelku dobrodružné čtení. Kapitola, jež rekonstruuje soudní proces s ukrajinským dozorcem ze Sobiboru Demjanjukem zakládá na detektivku. Krok za krokem ukazuje znepokojivou skutečnost, že ani očití svědci nejsou neomylní, a identifikace pachatele může být loterie. Paměť je nespolehlivá, ukazuje Draaisma, v mezních i obyčejných případech, a „vzpomínka je jako pes, který si lehne, kam se mu zachce“.

Autor knihu doprovodil podtitulem O autobiografické paměti. Zní to lákavě, ale ve zpětném zrcátku čtenářské zkušenosti to není přesné. Ve výsledku jde spíše o kabinet kuriozit než ucelenou studii o způsobech, jakými si ukládáme a vyvoláváme sebe sama, pořádáme svůj příběh. Taková studie by přitom byla ještě zajímavější než autisté se zázračnými schopnostmi nebo lidé s absolutní pamětí, o nichž Draaisma pojednává. Doufejme, že po těchto povedených, ale přece jen spíše přípravných kapitolách obdrží autor grant na skutečnou knihu o autobiografické paměti.

Douwe Draaisma: Proč život ubíhá rychleji, když stárneme. O autobiografické paměti
Přeložil Ruben Pellar, Academia, 302 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte