MY, VÁCLAV V.
RESPEKT 42/09
Název článku Václav V. je velmi výstižný. Prezident Václav Klaus, ač má k českým králům ze samé podstaty daleko, k Václavu IV. má však velmi blízko: tento král zničil vše, čím jeho otec císař Karel IV. království české proslavil. Svou pochybnou vládu zahájil vraždou Jana z Pomuku a zemřel v době naprostého rozvratu počínajícího husitského řádění, které svými spanilými jízdami obtěžovalo celou střední Evropu. Prezidenta Klause zvolila většina poslanců a senátorů, kteří od něj mohli čekat cokoli. Děsit by však měla prezidentova stále vysoká podpora veřejnosti, ne nepodobná normalizační oddanosti Gustávu Husákovi.
Martin Kubík, Praha

DOPISY / SOCKA
RESPEKT 42/09 
S překvapením jsem si přečetl negativní reakci pana Ondráčka na sloupek Jana Balabána. Mám dojem, že pan Ondráček v textu hledal něco, co tam vůbec není. Autorovi sloupku šlo o to, aby vyjádřil to, že ten mladík opovrhuje těmi lidmi na zastávce – a pak už je jedno, jestli je považuje za méně bohaté nebo méně nápadité atd.
Já jsem naopak byl textem pana Balabána velice potěšen a s nadšením jsem ho dával číst všem členům rodiny s dodatkem, že přesně takhle jsem několik typů lidí při své někdejší práci v Praze na zastávkách nebo v prostředcích MHD vídával. Autor dokázal přesně vystihnout netrpělivost oněch mladíků, kteří často dělají nesmyslnou nekonkrétní práci (nevytvářejí žádné skutečné hodnoty, pouze dělají třeba pro reklamní agentury, zkoumají trh, radí byznysmenům nebo politikům atd.) a chtějí být honem na vrcholu společenské kariéry.
Jan Mazanec

JAK ZKROTIT POČASÍ
RESPEKT 40/09
Rád bych opravil nepřesnost v článku. Sternova zpráva říká, že udržení nárůstu globální teploty do 2 °C si vyžádá náklady ve výši 1 % HDP, nikoli že způsobí ztráty ve výši 1 %. Pokud ale toto 1 % neinvestujeme a nárůst teploty bude pokračovat, zpráva říká: „Při oteplení o 5–6 °C – což je reálná možnost pro příští století – vyplývá odhad ztráty globálního HDP ve výši 5–10 % s tím, že náklady chudých zemí přesáhnou 10 % jejich HDP.“ Odhad navíc nezahrnuje těžko vyčíslitelné přímé dopady na zdraví a ekosystémy.
Náklady rozvojových zemí na omezení nárůstu teploty, které Světová banka uvádí ve výši 140–675 miliard dolarů ročně, nelze srovnávat s náklady na zmírňování následků – jedná se o dva druhy nákladů, první na „prevenci“, druhé na „léčbu symptomů“. Stále ale platí, že náklady potřebné v rozvojových zemích jsou v hrubém nepoměru k prostředkům, kterými uhlíkově intenzivní ekonomiky těmto zemím přispívají. Navíc, čím později a méně vynaložíme na omezování oteplení, tím dražší bude přizpůsobení se následkům a škody, kterým už nepůjde zabránit. Rozvojové země nemají o dohodu v Kodani zájem kvůli tomu, aby se tzv. napakovaly. Následky klimatické změny už nesou dnes a dobře si uvědomují, že nárůst teplot je nutné co nejrychleji zastavit. Zároveň se chtějí dále rozvíjet a zvyšovat životní úroveň. Finance, které žádají na „prevenci“, jsou určeny k tomu, aby se tento rozvoj vydal jinou cestou – bez fosilních paliv a vypálených pralesů. Nemalé finance, které žádají na přizpůsobení, mohou být jen slabou náplastí na přesidlování obyvatel, ztráty na zdraví a životech či dezertifikaci.
Ondřej Pašek, CEE Bankwatch Network

Piště na dopisy@respekt.cz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte