Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

NA SVĚT CÍSAŘSKÝM ŘEZEM
RESPEKT 21/09
Krajní řešení strachu
Je velmi dobře, že se Respekt věnuje „trendu“ císařských řezů. Téma je to klíčové hned z několika důvodů – porod je vstupem člověka do světa, klíčovým zážitkem spolupráce matky a dítěte. Přístup lidí k porodu je pak odrazem vztahu společnosti k tělesnosti a životu jako takovému. V článku však poněkud splynuly psychologické důvody k „císaři“ a císař na přání. Mezi právě uvedené nelze položit rovnítko. Psychologickým důvodem k sekci je zejména fobie z porodu (tokofobie – spadající mezi specifické fobie F 40.2). Setkala jsem se v životě se dvěma ženami, které tokofobií trpěly, jedna z nich je moje kamarádka. Osm měsíců prožitých ve strachu až hrůze za pokus o přirozený porod asi opravdu nestojí. Nicméně je škoda, že s těmito ženami nikdo více nepracoval – císařský řez by měl být až krajním řešením strachu.
Vhodné je ale zmínit i další důvody zvyšování počtu císařských řezů – v průměru vyšší váhu novorozenců (o 200 g oproti situaci před 30 lety) a vyšší věk rodiček (starší netrénované tělo není tak pružné). Svou roli pak hraje i přístup naší společnosti k tělesnosti, jejíž důležitost je redukována na vzhled, případně fitness. Když jsme každou chvíli konfrontováni s reklamami na preparáty, jež okamžitě a účinně uleví od bolesti, těžko pak chápat porodní bolesti jako něco přirozeného a důležitého.
Pavla Koucká

SKRZE TĚLO SE LÉČÍ I DUŠE
RESPEKT 21/09
Vážená redakce,
v posledním Respektu mne doslova nadzvedl ze židle nádherný rozhovor s nádherným člověkem, panem Karlem Lewitem. Při čtení jsem byla fascinována každým jeho slovem!
Moc děkuji, že nám představujete takové skvostné spoluobčany a vůbec děkuji za veškerou vaši záslužnou práci!
Milena Horálková

KDO ZA TÍM STOJÍ?
RESPEKT 19/09
Hysterizující umění a porucha identity
Úkolem intelektuálů je hledat podstatné vztahy mezi jevy, úkolem umělců je vzbuzovat emoce. Angažované umění Petera Fusse, přirovnávající izraelské vojáky k nacistům, svojí povrchností svědčí nejspíše o poruše identity autora. Svoboda jeho projevu nemá větší hodnotu než svoboda hajlujících výrostků. Je typickým příkladem tradičně silného hnutí evropských levicových intelektuálů, kteří v tzv. „korektnosti“ zacházejí až za samé meze hodnotového sebezničení.
Paradoxně bylo umělecké dílo Petera Fusse dovršeno teprve tehdy, když jej několik přihlížejících zničilo. Peter Fuss sice pohoršeně mluvil o „netoleranci a agresi“, ale toto si může dovolit pouze v rozmazlené Evropě. Svoji skutečnou identitu by pochopil teprve tehdy, kdyby musel volit, jestli chce navléknout raději uniformu izraelského vojáka, nebo vojáka Hamásu.
MUDr. Vít Šlechta

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].