Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka, Politika

Konec stimulů, škrty a ČEZ

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Předseda lidovců

Jiří Čunek

si zvolil ceny elektřiny a propojenost politiky s ČEZ za předvolební téma. Způsob, jakým téma uchopil, je ale velmi nešťastný. Místo aby si sehnal erudované poradce a opravdu se připravil, jeho rozklady jsou eufemisticky řečeno amatérské. Přitom některá diskusní témata, která se týkají ČEZ, jsou zcela legitimní.

1. Stát (a další akcionáři) si mohou brát z ČEZ vyšší dividendu. Přinejmenším je to legitimní téma k diskusi.

2. Další akvizice a investice v zahraničí jsou také diskutabilní. Je prostě legitimní žádat, aby firma více investovala doma a do úspor. A strategické propojení s maďarským MOL musí být po vstupu ruského investora do MOL přehodnoceno.

3. Už vůbec není pochyb o smyslu diskuse o propojení firmy s vysokou partajní politikou.

4. S pokusy o cenovou regulaci je to nejproblematičtější. Jedná se o celoevropské téma. Mysleme si, co chceme, lze ale čekat, že v celé Unii se v rámci zhoršujících se sociálních dopadů krize začne o regulaci diskutovat.

I to je ale vlastně legitimní téma. V Evropě totiž není nikdo ochoten investovat do efektivních přeshraničních propojení (tzv. interkonektorů) a bez nich je společný trh s elektrickou energií stejně pouhou iluzí.

Schodek rozpočtu se může vyhoupnout na 200 miliard korun. To ale platí pouze v případě, že ekonomika poklesne o pouhá dvě procenta, jak předpovídá ministerstvo financí.

Poklesne-li třeba o čtyři procenta, bude schodek daleko vyšší. Co to znamená? Debata o oživujících balíčcích a stimulech de facto končí a čeká nás období rozpočtových škrtů. Otázkou je pouze jejich ostrost či hloubka.

Podobně k věci přistupuje Německo, které také ve světle zhoršujících se čísel odmítá další rozpočtové stimuly.

Komentátor deníku Financial Times Martin Wolf upozorňuje na to, že Británie bude mít letos a v příštím roce rekordní rozpočtový deficit okolo 12 procent HDP. Podle Wolfa má Británie nejpropastnější rozpočtový schodek, ale Německo zažívá nejpropastnější propad ekonomického růstu.

Ve velké ekonomice, jakou je Německo, lze snad o nějakých stimulech ještě uvažovat. V případě Česka je to zbytečné. Rozpočet postavený na odhadu růstu plus 4,8 procenta je sám o sobě jedním z největších evropských stimulů. Na řadě jsou škrty.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 18/2009 pod titulkem Konec stimulů, škrty a ČEZ