Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Krátce

Přehled o dění v uplynulém týdnu

08_vlada_R17_2009_n.jpg
08_vlada_R17_2009_n.jpg • Autor: Respekt

08_vlada_R17_2009_s.jpg
08_vlada_R17_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Tři týdny pro Fischera

Po týdnech spekulací je to potvrzené. Jména adeptů nastupující úřednické vlády jsou na stole a premiér Jan Fischer má teď přesně tři týdny na to, aby z nich sestavil kabinet, který dokončí české předsednictví Evropské unii a povede zemi do předčasných voleb. Jeho vládu čekají zásadní úkoly, ale muži a ženy navržení do ministerských křesel zatím jen opakují, že se o svých nominacích dozvídají z médií a přesně nevědí, co se od nich očekává. Nikdo ani moc nezakrývá, že politické strany, které Fischerovi jména dodaly, zajímá spíš než jasné zadání pro jeho vládu start předvolební kampaně.
Volby se blíží
Nový kabinet bude mít jen šestnáct členů, o dva méně než nyní. Zmizí post ministra pro lidská práva a šéfa legislativní rady vlády. Jasné kandidáty má většina ministerstev – kromě rezortu školství a kultury, kde si bude premiér Fischer vybírat mezi návrhy ODS a Strany zelených. Oba posty měly podle původních dohod obsadit lidé navržení lidovci, ti ale z projektu úřednické vlády vycouvali a přešli do opozice. I když ne tak docela. Jména obou navržených ODS (ředitelka Národního vzdělávacího centra Miroslava Kopicová a ředitel Národního technického muzea Horymír Kubíček) konzultoval Mirek Topolánek s lidoveckým křídlem kolem odstupujícího ministra financí Miroslava Kalouska, který lidovecký odchod do opozice odmítá.
Budoucí Fischerův tým se skládá z vysokých úředníků a diplomatů. Převažují neznámá jména, u kterých se dá těžko odhadnout, jak se na důležitých postech zachovají. Ministrem průmyslu a obchodu by se měl stát dosavadní šéf Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek. Obranu má řídit náměstek ministerstva a bývalý obchodník se zbraněmi Martin Barták. Do čela ministerstva spravedlnosti zase pravděpodobně usedne advokátka a šéfka Justiční akademie v Kroměříži Daniela Kovářová. Nikdo z navržených však nedovede říci, jak si práci ve vládě představuje. „O tom, že jsem se ocitl na seznamu lidí navržených premiéru Fischerovi, vím z novin. To je všechno, co vám k tomu mohu říct,“ popisuje atmosféru kandidát na ministra vnitra a dosavadní šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina s tím, že o problémech v rezortu má jen povrchní představy. Konkrétnější nejsou ani diplomaté Jan Kohout (ministerstvo spravedlnosti) a Štefan Füle (ministr pro evropské záležitosti), kteří budou mít za úkol dokončit české předsednictví EU.
Zopakujme, že Fischerovu vládu čekají kromě sestavování rozpočtu dvě zásadní jednání na mezinárodním poli. Na červnovém summitu Evropské unie mají Češi moderovat dvě celoevropské debaty: o druhém pokusu Irů ratifikovat Lisabonskou smlouvu a novém složení Evropské komise. V obou případech bude mít Fischer komplikovanou pozici. Není totiž zatím úplně jisté, že do června Lisabonskou smlouvu schválí sami Češi. Naopak už teď je jasné, že podle dohody parlamentních stran se český eurokomisař (nástupce Vladimíra Špidly) bude vybírat až po říjnových volbách. Fischer tedy bude moderovat debatu o složení „evropské vlády“, aniž bude mít vlastního kandidáta.
Místo formulace zadání pro úřednickou vládu se politické strany už teď pustily do předvolebního boje. Šéf ODS, odstupující premiér Mirek Topolánek, vyhlásil, že hodlá sjednotit pravici proti „levicovému nebezpečí“. Jeho konkurent Jiří Paroubek zase chce „zastavit pravici ve jménu sociální spravedlnosti“.
ADAM ŠŮRA

 

Romové do Kanady
Od letošního ledna do konce února požádalo o kanadský azyl 570 českých občanů, většinou Romů. Kanada zatím znovuzavedení víz neplánuje, přesto vyzvala českou stranu, aby se příliv pokusila zabrzdit.
Kanadský ministr pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus Jason Kenney minulý týden uvedl, „že jakkoliv má česká demokracie své nedostatky a problémy, lze jen těžko věřit, že by byla ostrovem perzekuce v Evropě“.
Zároveň se začalo spekulovat o možnosti, že příliv cizinců se stal výnosným byznysem pro agentury, jež vyřizují cestovní náležitosti, což připustil i ombudsman Otakar Motejl.
Od roku 2007 do roku 2008 zrušila Kanada víza sedmi pobaltským a východoevropským zemím včetně Slovenska a Maďarska, kde žije početnější romská menšina než v Česku. Žádná z těchto zemí však v počtu žádosti o azyl Českou republiku nepřevyšuje.

 

Čeští vojáci zraněni v Afghánistánu
Tři vojáci z českého provinčního rekonstrukčního týmu byli minulý pátek zraněni při výbuchu v Afghánistánu. Jejich vůz najel na podomácku vyrobené výbušné zařízení nedaleko základny SHANK v provincii Logár. Jeden byl zraněn těžce, dva lehce. Vojákům byla už na místě incidentu poskytnuta okamžitá lékařská pomoc a následně byli ošetřeni na základně. Těžce zraněný jednatřicetiletý voják musel být transportován do polní nemocnice v Bagramu, kde byl jeho stav následně stabilizován. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek už nařídil převoz těžce zraněného vojáka domů, hned jak to jeho zdravotní stav dovolí.
Podobné incidenty potkávají české vojáky stále častěji. Loni na jaře bylo v Afghánistánu zraněno pět českých vojáků, jeden z nich zraněním nakonec podlehl. V dubnu 2008 bylo během nepřátelské palby postřeleno sedm příslušníků české armády.

 

Ministerstvo chce víc peněz pro sport
Ministerstvo školství představilo první analýzu financování sportu za posledních dvacet let. Vyplývá z ní, že Česko patří v rámci Evropské unie k zemím, které do sportu investují nejméně – za ním je pouze Malta a Bulharsko. Podle analýzy zároveň stát na sportu nejméně jednu miliardu korun ročně vydělává. Ministerstvo proto navrhuje, aby investice do sportu v budoucnosti rostly, jedním z nástrojů má být zvýšení odvodů ze zisků loterních společností. Větší příliv peněz má pokrývat především potřeby sportovních oddílů nebo stavbu sportovišť pro amatérské sportovce a nemá být určen na financování velkých sportovních akcí typu libereckého mistrovství světa v lyžování. Pro pořádání podobných akcí připravuje ministerstvo nová přísnější pravidla.

 

Popírači holocaustu
Dva popírači holocaustu, Erik Sedláček a Libor Budík, odešli od pardubického soudu více než spokojeni. Z původního verdiktu, jenž je poslal loni v září za mříže, moc nezbylo.
Dvouletý trest pro Libora Budíka snížil soud na půldruhého roku podmíněně. Erik Sedláček byl dokonce zproštěn obžaloby. Nečekaný rozsudek zavinila podle soudu nekvalitní práce policie společně se státním zástupcem. Domovní prohlídka u obou obžalovaných proběhla téměř s dvouletým zpožděním, na čemž padlo celé důkazní řízení.
Libor Budík byl potrestán podmíněně, protože se k nezákonnému jednání přiznal, což je polehčující okolnost. Sedláček byl zproštěn viny úplně, protože kromě nezákonné domovní prohlídky proti němu žádné důkazy nebyly. Proti verdiktu se státní zástupce nemůže odvolat, možný je pouze mimořádný opravný prostředek – odvolání u vrchního soudu.

 

Univerzitám chybí půldruhé miliardy
Vláda dluží českým vysokým školám na jejich vzdělávací činnost 1,5 miliardy korun. Pokud se deficit nepodaří včas vyrovnat, rektoři tvrdí, že budou nuceni propouštět zaměstnance a snižovat výdaje na technický provoz.
Návrh výdajů ministerstva financí na české vysoké školství počítal pro letošek s deficitem 2,5 miliardy korun. Po jednání s ministrem školství Ondřejem Liškou (Strana zelených) si rektoři vybojovali ještě jednu miliardu a slib, že během roku bude uvolněno dalších 600 miliard. Tento návrh však neschválen leží na ministerstvu financí. Univerzity se zcela oprávněně obávají, že v současné nejisté politické situaci ani schválen nebude.

 

Rath pokračuje v destrukci
David Rath pokračuje v destrukci reformy českého zdravotnictví: ve sněmovně prý sehnal 101 poslaneckých hlasů, které prý zruší a tím osvobodí od poplatků děti, nepracující důchodce a zdravotně postižené. „Chci také navrhnout, aby poplatky neplatili i sociálně slabí lidé s příjmy do dvojnásobku životního minima,“ prozradil plány Rath. Vedle komunistů prý pro jeho návrhy budou hlasovat i bývalé zelené poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková, připojí se také lidovec Ludvík Hovorka a Evžen Snítilý. Pokud sněmovnou Rathův návrh projde, přestanou mít obecně poplatky smysl a přitížily by hospodaření zdravotních pojišťoven. Přitom poplatky dokázaly v minulém roce zdravotnictví ušetřit celých pět miliard.

 

Další díl „justiční mafie“
K Ústavnímu soudu míří stížnost, která znovu otevírá kauzu „justiční mafie“ – stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová se v ní domáhá, aby byl případ vrácen soudci Vojtěchu Ceplovi. Právě Benešová v roce 2007 označila nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a několik dalších vrcholných představitelů justice za „justiční mafii“, protože zasahovali do vyšetřování případu bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka podezřelého z korupce. Vesecká a její kolegové Benešovou zažalovali, ale soudce Cepl rozhodl v její prospěch. Odvolací senát však nejprve rozhodnutí zrušil a vrchní soud poté rozhodl, že Cepl už nesmí kauzu dále soudit. Podle Benešové a řady odborníků šlo o účelové a protiústavní rozhodnutí.

 

Zdravotnické impérium se rozšiřuje
Zdravotní pojišťovna Agel, kterou před rokem založil třinecký podnikatel Tomáš Chrenek, se sloučí s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Rozhodly o tom správní rady obou pojišťoven. Pokud fúzi schválí ministerstvo zdravotnictví a financí, mohla by nová pojišťovna s celkem 430 tisíci pojištěnci fungovat už od poloviny roku.
Lékaři na severní a střední Moravě se však obávají, že pojišťovna se staronovým názvem HZP bude posílat pacienty přednostně do zdravotnických zařízení Tomáše Chrenka. Tomu patří řada nemocnic a poliklinik, síť lékáren a firma na distribuci zdravotnického materiálu. Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina ale zatím na žádné porušování pravidel nepřišel. Dnes působí na českém trhu jedenáct zdravotních pojišťoven, v březnu vznikla nejmladší pojišťovna Média, která patří do skupiny GES spolumajitele televize Prima Ivana Zacha.

 

Nekonečný příběh biolihu
Případ podezření z korupce při zadávání státních zakázek na výrobu biopaliv se dostává do dalšího dějství. Vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu v jedné části případu, viní lobbistu Františka Vybírala a podnikatele Miloše Červenku z korupce. Vybíral měl v roce 2006 nastrčeným detektivům nabízet půlmilionový úplatek za policejní dokumenty o podnikatelské činnosti Červenky. Státní zástupci původně označili jednání policistů za provokaci a stíhání před rokem zastavili. Nejvyšší státní zastupitelství jej však vrátilo k prošetření.
Kauzu biolíh uvedl ve své zprávě i tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice jako příklad toho, že ČSSD ovlivňuje vyšetřování. Policie z korupce původně obvinila šest lidí včetně dvou ministerských úředníků. Podnikatelé měli státní úředníky uplácet právě prostřednictvím někdejšího sociálního demokrata Františka Vybírala.

 

08_foto_R17_2009_s.jpg
08_foto_R17_2009_s.jpg • Autor: Respekt

Ústí nad Labem se minulý týden připravovalo na sobotní příjezd a následný pochod pravicových radikálů, kteří pod hlavičkou Autonomních nacionalistů svolali pietní akci za oběti spojeneckého bombardování na konci 2. světové války. Ústečtí majitelé obchodů a restaurací zabedňovali výlohy, omezovala se doprava v centru, byla odstavována auta a obyvatelé pokud možno odjeli z města.

 

Ženy v Afghánistánu
Tři stovky většinou mladých afghánských žen protestovaly ve středu v ulicích Kábulu proti novému zákonu schválenému vládou Hamída Karzáího, který, kromě jiných omezení pro ženy, de facto legalizuje domácí znásilnění. Podle zákona je manželka povinna být svému muži „po vůli“, kdykoliv o to projeví zájem, s výjimkou vážné nemoci. „Stáváme se majetkem mužů,“ citoval deník The New York Times jednu z protestujících, které se podařilo doručit petici do afghánského parlamentu. Zákon platí pouze pro šíitské muslimy. Ženy se podle reportáží v americkém tisku v ulicích střetávaly s početní převahou rozzuřených mužů, kteří se je pokoušeli napadnout.

 

Na Kubu!
Spojené státy oznámily, že ruší omezení, která regulovala cesty Američanů kubánského původu na Kubu a zasílání peněz rodinám na ostrově. Omezení zavedl nejdříve prezident Clinton poté, co kubánská armáda sestřelila civilní letadlo s kubánskými Američany na palubě, a zásadně jej zpřísnil prezident Bush mladší jako reakci na zatýkání disidentů na jaře 2003.
Krok Obamovy vlády je splněním předvolebního slibu, který byl jedním z důvodů jeho volebního vítězství na Floridě. Kuba v reakci oznámila, že je ochotna zahájit s USA dialog „o čemkoli, včetně lidských práv“. Mezi analytiky převažuje názor, že další uvolňování amerického embarga vůči Kubě je nepravděpodobné, dokud Castro nepropustí politické vězně.

 

Červené a žluté Thajsko
Po třech týdnech skončila další, dosud nejvypjatější etapa tři roky doutnajících nepokojů v Thajsku, turistickém centru jihovýchodní Asie. Stojí proti sobě dva politické tábory, žlutí a červení. Ti první reprezentují staré elity, měšťany, royalisty, kteří nosí žlutou barvu královského dvora. Ti druzí, červení, hájí bývalého premiéra, miliardáře a nejbohatšího muže země, Tchaksina Šinavatru, jenž musel svou funkci opustit během puče v září 2006. Šinavatra byl populistickým vládcem, který se jako první thajský premiér zajímal hlavně o chudinu a venkovské rolníky.
Demonstranti minulý týden bojovali za svržení současného premiéra Apchisita Vedžadžíva, který byl vloni na podzim dosazen do funkce armádou poté, co pod tlakem „žlutých“ demonstrantů odstoupil „červený“ Šinavatrův spojenec. Se svým požadavkem vypsání nových voleb však demonstranti neuspěli.
„Červeným“ protestujícím se přitom minulou neděli podařilo narušit summit asijských lídrů, který kvůli nim musel být odvolán. O den později pak vtrhli do budovy ministerstva vnitra. Premiér vyhlásil stav ohrožení a nechal proti demonstrantům zasáhnout armádu. Při poslední demonstraci minulé úterý byli zabiti dva lidé a další stovka byla zraněna. Poté se situace zklidnila – boj staré a nové elity o budoucnost Thajska však neskončil.

 

Piráti ze Švédska
Švédský soud odsoudil v průlomovém procesu čtyři mladíky k jednomu roku vězení a k pokutě ve výši 30 milionů švédských korun (zhruba 70 milionů Kč) za to, že založili internetový portál The Pirate Bay, na němž bylo možné sdílet hudbu a filmy chráněné autorskými právy. Proces vyvolal nebývalý ohlas v zahraničí a je považován za zásadní vítězství zábavního průmyslu v boji proti nelegálnímu šíření hudby a filmů na internetu.
Švédsko nedávno přijalo velmi přísný zákon, který sdílení na síti zakazuje, bezprostředně po jeho zavedení klesl provoz na švédských internetových linkách o 30 procent.

 

Zveřejněny materiály o týrání na Guantánamu
Americký prezident Barack Obama zveřejnil vládní materiály popisující detailně tzv. zlepšené vyšetřovací metody používané vyšetřovateli CIA proti podezřelým teroristům zadržovaným bez obvinění ve věznici Guantánamo a na dalších místech. Materiály ministerstva spravedlnosti chladně technicky popisují postupy jako simulované topení, mnohadenní odpírání spánku či umisťování vyšetřovaných do stísněných prostor plných hmyzu.
Barack Obama označil nasazení technik za „temnou a bolestnou kapitolu amerických dějin“ a potvrdil, že se již nikdy nebude opakovat. Prezident zároveň oznámil, že vyšetřovatelé CIA, kteří pracovali podle pokynů předchozí Bushovy vlády, budou zproštěni odpovědnosti.
Obama hned po svém nástupu vydal příkaz věznici Guantánamo do roka zavřít. Tajné věznice CIA v dalších zemích byly uzavřeny během několika týdnů od nástupu nového prezidenta do funkce.

 

Konec války v Čečensku
Rusko minulou středu po deseti letech ukončilo čečenskou „protiteroristickou operaci“. Formálně tak skončila válka, která si vyžádala přes sto tisíc mrtvých. Nejhorší střety mezi Ruskem a skupinami, které pro převážně muslimskou republiku po rozpadu SSSR požadovaly samostatnost, přitom skončily už v roce 2002. I poté však v Čečensku trval zvláštní režim, ve kterém měly výjimečné pravomoci ruské tajné služby, a válka pokračovala menšími konflikty a atentáty.
Klid panuje v Čečensku i díky prokremelské vládě Ramzana Kadyrova. Z Čečenska by nyní mělo odejít zhruba 20 tisíc ruských vojáků, kteří byli v oblasti rozmístěni.

 

Nepokoje v Moldavsku
V Moldavsku, nejchudší evropské zemi, pokračovaly nepokoje kvůli sporným výsledkům parlamentních voleb ze začátku dubna. Volební komise tak minulou středu začala hlasy přepočítávat. Opozice a tisíce studentů vyšly předminulý týden do ulic protestovat proti výsledkům voleb, ve kterých komunistická strana prezidenta Vladimira Voronina získala více než padesát procent hlasů. Opoziční síly nyní přepočítávání hlasů odmítají s tím, že přinese znovu stejný, zfalšovaný výsledek.
Podle opozice i představitelů EU a řady mezinárodních organizací používá policie proti demonstrantům i opozičním novinářům neúměrné násilí – e-mailové schránky minulý čtvrtek po celém světě obletěly snímky podlitin na tělech demonstrantů týraných na policejních služebnách.
Na nepokoje v Moldavsku zareagovalo sousední Rumunsko, které začalo Moldavanům s rumunskými kořeny nabízet rumunské občanství – to by se mohlo týkat až čtvrtiny ze čtyř milionů Moldavanů. V současné době už si – k nevoli vládnoucích komunistů – na rumunské ambasádě v Kišiněvu o rumunské občanství zažádalo asi 650 tisíc Moldavanů.

 

09_pirati02_R17_2009_s.jpg
09_pirati02_R17_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Piráti znovu na scéně

Američané si v posledních dvou týdnech nevěřícně zvykali na to, že vedle ekonomické krize se na první místo zpráv dostaly postavy, jež si na počátku 21. století spojují především s romantickými příběhy v kině. Zprávy o útocích ozbrojených somálských pirátů na lodě všeho druhu a všech národností v Adenském zálivu a na otevřených vodách Indického oceánu se staly terčem vtipů snad na všech televizních stanicích. Jinak se ovšem smál málokdo.
Určitě ne posádka americké lodi Maersk Alabama, která se nejdříve se somálskými piráty porvala, a pak svou loď zachránila jen díky tomu, že se její kapitán Richard Phillips nabídl jako rukojmí. Následovalo několikadenní drama, během něhož čtveřice vesměs adolescentních Somálců dokázala držet v šachu několik po zuby ozbrojených lodí amerického vojenského námořnictva. Zajatého kapitána vysvobodil až zásah odstřelovačů amerických speciálních jednotek, kteří později pouhými třemi přesně mířenými kulkami zneškodnili tři ze čtyř únosců (čtvrtý, zraněný po potyčce s námořníky během přepadení, se sám vzdal a čeká ho trest v amerických věznicích). Zabití únosců musel osobně schválit americký prezident.
Piráti milionáři
Problém se však netýká pouze Američanů, které zaujal především proto, že piráti poprvé zaútočili na loď plující pod americkou vlajkou. Ve stejnou dobu řešili podobné drama například Francouzi, jejichž osvobozující akci jeden z pětice unesených nepřežil a kteří o pár dní později v dalším ozbrojeném nájezdu zajali jedenáct somálských pirátů. Ozbrojenci na rychlých člunech obsadili za jediný dubnový týden šest lodí a celkem drží v tuto chvíli kvůli výkupnému v zajetí 300 námořníků různých národností a s nimi dvacet plavidel různých rozměrů.
Piráti se u pobřeží Somálska začali objevovat zhruba před patnácti lety jako odraz bezvládí, které vládne na samotné pevnině, a v reakci na cizí rybářské lodě, jež drancovaly loviště ve vládou nechráněných somálských vodách. Původní svépomocné „vybírání daně“ z nelegálního rybolovu zdegenerovalo v prosté přepadávání všech lodí a vymáhání výpalného výměnou za zajatou posádku a plavidla. Piráti se až do posledních násilných konfliktů k zajatcům chovali dle svědectví slušně, placení výkupného se však pro lodní společnosti stalo běžnou praxí. Když byla například loni unesena ukrajinská loď s nákladem tanků, získali piráti více než tři miliony dolarů. Somálští námořní bandité si dle odhadů přišli v posledních letech možná až na 100 milionů dolarů.

Nedostatečná ochrana
Mezinárodní společenství začalo situaci věnovat pozornost teprve v poslední době a v oblasti operuje 15 až 20 lodí. Armádní plavidla se však pohybují na prostoru srovnatelném s rozlohou Evropské unie a jejich možnosti chránit plavidla před špatně identifikovatelnými čluny útočníků jsou tak omezené. Odborníci odhadují, že jenom na zabezpečení Adenského zálivu by bylo potřeba zhruba 140 plavidel. Majitelé nákladních lodí také až dosud odmítali vyzbrojit posádky lodí s odůvodněním, že by tím ohrozili jejich životy. Výzbroj a zkušenosti pirátů se zároveň během let zanedbávání problému výrazně zlepšily.
Bezpečnostní situace u afrického pobřeží v ledasčem připomíná počátek 19. století, kdy piráti z území dnešního Maroka, Alžírska a Libye přepadávali evropské a americké lodě ve Středozemním moři. I tehdy bylo nejprve běžnou praxí loďařských společností placení výpalného provázené relativně slušným zacházením se zajatci. Neustále se zhoršující podmínky obchodní přepravy však nakonec vedly tehdejšího prezidenta Thomase Jeffersona k vojenskému zásahu a staly se i jednou ze záminek kolonizace afrického kontinentu ze strany evropských států.
JIŘÍ SOBOTA

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte