Máme doma gorilu

„Vždyť jsi Vladimír!“ huhňal už na debutu Penerů strýčka Homeboye hiphoper Orion na svého kolegu. Slovanské jméno raperovo tak bylo od počátku vyzdviženo do výšin loga a legendičky. Temným trackem Du dolů pak Vladimir 518 nastavil (spolu s hostující Kateřinou Winterovou) nejvyšší bod sólového alba DJ Wiche. Vzbudil tím očekávání: není právě on přelomovým odvážlivcem, který vyvede domácí hip hop z věku adolescence?

Nikdy předtím jsme neslyšeli rým „Hložek/Bože“: zhruba na takové úrovni si lze jeho nové album užít, to je vše. Jako by se omezený rejstřík stal uzákoněným stylovým příznakem české větve hip hopu. Jako by ten, kdo vykročí z bludného kruhu několika témat, měl riskovat, že ho za to ostatní pošlou ke dnu.

Kronika prázdnoty

Hip hop mívá obecně dobré slogany a rýmy, občas celé skladby. Málokdy ale někdo vtiskne rámec celému albu: Vladimir to teď udělal. Titul Gorila vs. Architekt odkazuje ke sváru uvnitř tvůrce, který nechce nechat stranou emoce a instinkt, ale ani smysl pro řád. „Myslím, že věci je nutný dělat tak, že na jedný straně máš přehled o tý struktuře a pozadí, jak je tomu u muziky a filmu, a znát technologie a dramaturgický postup, ale zároveň se nesmíš stát chladným matematikem, musíš do toho dávat srdce a zběsilost, bez nichž to nemůže fungovat,“ říká Vladimir v dobrém obsáhlém interview na…