Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Blogy

On-line rozhovor s francouzským politologem a novinářem Jacquesem Rupnikem

EU musí být nejen „hlídačem“ při vyhlášení nezávislého státu, ale musí také dát společnou šanci Srbům a Albáncům v EU.

V rozhovoru pro Toute l’Europe z 6. 3. 2007 obhajujete potřebu uzavření smluv mezi EU a Ruskem na dodávky energií.

Podle vás mají politické instituce určovat soukromým firmám, jak obchodovat s energetickými komoditami?

Jaroslav

Ne já, ale země EU pociťují potřebu uzavřít smlouvu s Ruskem o dodávkách energie. Je to zvlášť palčivý problém pro země východní Evropy, které jsou na nich nejzávislejší (není to tak velký problém pro Francii, která má jiné zdroje, nebo pro Norsko, které má vlastní). Mluví se hodně o potřebě hledat alternativní zdroje a tím omezit závislost na Rusku. Určitě dobrý nápad, ale kam se obrátit: na Írán? Na Venezuelu? Debata tedy není o tom, zda potřebujeme smlouvu zaručující spolehlivé dodávky, ale jestli bude každá země jednat na vlastní pěst (viz Schröderova dohoda s Putinem), nebo jestli vznikne evropská energetická strategie a EU bude figurovat jako silný hráč a vyjednavatel s Ruskem.

P. S. Putin se mohl stát v Rusku populární s heslem „zdroje patří státu, a ne těžařům“, protože mnohé zdroje byly v 90. letech těžaři (oligarchy) zprivatizovány „zlodějským“ způsobem.

Proč lidé v ČR nechtějí slyšet pravdu o korupci v politice, a i když např. o lokální situaci mají informace a přehled, tak nemají zájem se na věcech veřejných podílet ani je měnit k lepšímu a volí stejné strany?

Pavel Novák ([email protected])

Dostanou příležitost zvolit novou vládu (znovu nedokonalou), což je nejlepší zbraň proti pokušením, korupci atd. Máte pravdu: hlavní problém je vymahatelnost práva, respekt k právnímu státu i nepsaným mravním zákonům (tam je vymahatelnost nejtěžší!). Ale příklad musí přijít z nejvyšších míst: dokud hlava státu zpochybňuje Nejvyšší soud, každý si udělá závěr, že zákony (včetně ústavy) jsou ohebné.

Proč to většina občanů s reptáním snáší? Protože česká ekonomika už deset let neuvěřitelně šlape a platí to i v menší míře o reálných mzdách. Lidé se (většinou) nemají špatně a politickou sféru ignorují.

Je možné řešení kosovské otázky bez války?

Rudolf B. ([email protected])

Je to možné, a dokonce nutné – po tom, co Balkán zažil v 90. letech. Vyžaduje to tři nesamozřejmé podmínky: 1. Aby se Srbové smířili s realitou, tj. s tím, že Kosovo už je ztraceno, a dívali se do budoucnosti v Evropě, nikoli zpátky na prohrané bitvy v Kosovu. 2. Kosovo si musí uvědomit, že nezávislost není konec problému, ale začátek něčeho nesmírně náročného – budování demokratické, tolerantní společnosti. Nezávislost je proto náročnější než být obětí Miloševićova režimu. 3. EU musí být nejen „hlídačem“ při vyhlášení nezávislého státu, ale musí také dát společnou šanci Srbům a Albáncům v EU.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 5/2008 pod titulkem On-line rozhovor s francouzským politologem a novinářem Jacquesem Rupnikem