Dravci a oběti
Pokud mluvíme jen o rostlinách, myslím, že 90 procent invazních druhů nemá takový účinek, aby to vedlo ke snížení biodiverzity.
Ohrožují invazní rostliny biodiverzitu?
Pokud mluvíme jen o rostlinách, myslím, že 90 procent invazních druhů nemá takový účinek, aby to vedlo ke snížení biodiverzity. Ale těch zbývajících deset procent může být nebezpečných. V Česku známe třeba bolševník nebo některé rostliny z čeledi rdesnovitých, křídlatky, to jsou vysoké byliny s velkými listy. Mohou v Evropě zasáhnout velké území. Jejich porosty vrhají hluboký stín a nic pod nimi neroste. Bolševník také způsobuje těžké poleptání kůže na denním světle. Velice často ovšem invaze bývají nikoliv příčinou snížení biodiverzity, ale spíš symptomem něčeho špatného, co lidé s přírodou udělali už dříve.
Proč je těžké předpovědět, zda určitá rostlina v cizím prostředí zdomácní a způsobí problémy?
Je to ještě horší než s lidmi. Lidem rozumíte, můžete vytušit jejich povahu a uhodnout, co od nich můžete v novém kolektivu čekat. Rostliny nebo živočichové vám to neřeknou. Jen v Česku žije v přírodě vedle téměř tří tisíc druhů také přes 200 zdomácnělých druhů rostlin. Rostlinami se zároveň živí různí živočichové a napadají je různé patogeny. Složitost ekologických vztahů vám nikdy neumožní učinit tak spolehlivé předpovědi jako třeba v klasické fyzice. Ekologie spíš připomíná fyziku kvantovou, je založena na pravděpodobnosti. Čím více toho ale o rostlinách víme, tím větší máme šanci udělat ten odhad správně.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
