2008-1967-mobr-06kratce01pilotiR362008n.jpg
2008–1967-mobr-06kratce01pilotiR362008n.jpg • Autor: Respekt

2008-1967-vobr-06kratce01pilotiR362008.jpg
Fotografie: Piloti žalují velení armády. – Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Piloti žalují velení armády

Piloti vojenských vrtulníků podávají kvůli údajné šikaně trestní oznámení na nejvyšší velení armády. Zprávu přinesl deník MF Dnes. Vojáci nesouhlasí s tím, že navzdory své kvalifikaci byli převeleni z přerovské základny na kancelářská místa v Praze. Za důvod své „degradace“ označují dopis, ve kterém kritizovali plán ministerstva obrany vyměnit vrtulníky Sokol začleněné do letecké pátrací a záchranné služby za stroje Mi-171Š. Podle jejich analýzy jsou nové helikoptéry pro záchranu nevhodné, nebezpečné a jejich provoz je daleko dražší než sokolů. Ministerstvo plán zrušilo, ale piloty odstavilo od létání. Ti oznámili, že z armády odcházejí.

Ježek bude odvolán

Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) podle informací ČTK odvolá ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka. Ministerstvo zatím Ježkovo odvolání nepotvrdilo, rozhodne se prý až podle výsledků právní analýzy soutěže na novou budovu Národní knihovny.

Ježek minulý týden opětovně kritizoval vývoj situace kolem soutěže na novou knihovnu. V dopisu ministrovi Jehličkovi tvrdil, že pokud bude soutěž zrušena, mohlo by to český stát v arbitráži s Kaplickým vyjít až na miliardu korun.

Konflikt kolem blobu trvá už rok a půl a na realizaci projektu to stále nevypadá.

Možným nástupcem Vlastimila Ježka by podle zpravodajského serveru Novinky.cz mohl být současný šéf Památníku národního písemnictví Pavel Hazuka.

Vláda: Gruzie má zůstat celistvá

Česko bude na pondělním mimořádném summitu Evropské unie věnovaném konfliktu Ruska s Gruzií podporovat územní celistvost Gruzie. Jejich názor odporuje rozhodnutí Ruska uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie.

Vládní politici nicméně minulý týden zmírnili kritiku na adresu Ruska. Premiér Topolánek a ministři zodpovědní za zahraniční politiku se sešli s prezidentem Klausem. Po schůzce dali ministři najevo, že se k příčinám konfliktu nebudou dál vracet. Jejich hlas by tak měl na evropské půdě znít jednotně. „Rozdíl v názorech vlády a prezidenta velká výhoda není. Ale neočekávám, že by nad jeho názory měla být velká diskuse,“ řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Česko navrhuje, aby Unie uspořádala dárcovskou konferenci na pomoc poničeným částem Gruzie. Kabinet na tyto účely uvolnil 150 milionů korun. Bude také prosazovat monitorovací misi v Gruzii. Znamená to, že by zde po dohodě s OSN a OBSE mohli působit zahraniční pozorovatelé a možná i mírové jednotky.

Podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry by Unie měla dát Moskvě najevo, že gruzínský konflikt nenechá bez odezvy. Rusko musí splnit podmínky příměří navržené francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a z Gruzie se skutečně stáhnout, jinak může být podle Vondry ohroženo celé ruské partnerství s Evropskou unií. Ve vzduchu visí i možnost uvalení sankcí na Moskvu.

Tři varianty volebního zákona

Hledání nového klíče, jak přepočítávat hlasy voličů, dospělo do dalšího kola. Vláda zúžila počet variant volebního zákona z devíti na tři. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil má podle jejího zadání podrobně rozpracovat model skotský, řecký a nizozemský.

Požadavek na změnu volebního systému se zrodil po posledních volbách v roce 2006. Malé strany nedostaly počet mandátů, který by odpovídal jejich skutečnému výsledku. ODS zase nebyla schopná sestavit většinovou vládu. Koaliční partneři se proto v programovém prohlášení shodli, že změní zákon tak, aby nediskriminoval menší strany a zavedl bonus pro vítěze voleb.

Pokud by zákon měl platit už v příštích parlamentních volbách v roce 2010, zbývá vládě omezený časový prostor.

Poslanci proti občanským sdružením

Skupina poslanců navrhla omezit práva občanských sdružení ve stavebních řízeních. Jejich zástupci by se mohli v budoucnu účastnit pouze územních řízení, nikoli jednání o samotné stavbě.

Proti návrhu se ale ostře ohradilo ministerstvo životního prostředí. „Je to v zásadním rozporu s programovým prohlášením vlády,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. „Porušily by se tak dokonce některé mezinárodní dohody.“

Svou iniciativu vysvětlují poslanci tím, že sporný paragraf v zákoně o ochraně přírody dnes sdružením umožňuje prakticky blokovat jakoukoli stavbu. Možnost zasahovat do stavebních řízení by nově zůstala jediná – prostřednictvím správních žalob.

Štefka poradcem vlády

Bývalý náčelník generálního štábu Pavel Štefka se stal bezpečnostním poradcem vlády. Funkci mu nabídl premiér Topolánek, Štefkův bývalý spolužák z gymnázia.

Štefkovo předchozí působení na nejvyšším postu českých ozbrojených složek skončilo v loňském roce. Na veřejnost totiž v té době pronikly informace o černých fondech, které za Štefkova velení na generálním štábu fungovaly. Jeho podřízení utratili miliony korun za večírky, sportovní oblečení a dárky. Mezi věcmi placenými z armádního rozpočtu byl kromě spodního prádla s monogramy například i zahradní malotraktor.

„Nejsem účetní,“ hájil se tehdy Štefka s tím, že o ničem nevěděl. On sám nicméně několik měsíců pobíral neoprávněně armádní příspěvek na bydlení.

Hrozí znovu víza?

Českých žadatelů o azyl v Kanadě letos opět po deseti letech mimořádně přibylo a od znovuzavedení víz pro Čechy už jsme jen krok. Od ledna o azyl zažádalo 470 lidí. Limit k zavedení vízové povinnosti, je přitom 500.

O azyl žádají především Romové, kteří jako důvod odchodu uvádějí diskriminaci a rasismus. Vláda ale naopak tvrdí, že Romové jsou motivováni ekonomicky a k žádné diskriminaci v Česku nedochází. „Kanadský azylový systém je jeden z nejvelkorysejších na světě, příliš se neptá a tradičně se přiklání k žadatelům,“ tvrdila minulý týden ministryně Džamila Stehlíková, která pojede situaci do Kanady zklidnit. České ministerstvo zahraničí také navrhlo, aby byla s Kanadou sepsána smlouva „o bezpečné zemi původu“, pak by žádosti o azyl nebyly možné.

Afghánci kritizují spojence

Afghánská vláda si stěžovala na vysoký počet civilních obětí, které mají na svědomí zahraniční vojáci v zemi. Vláda premiéra Hamída Karzáího chce přehodnotit podmínky působení více než padesáti tisíc zahraničních vojáků, kteří v zemi bojují proti rostoucí moci fundamentalistického Tálibánu. Afghánci chtějí omezit neoblíbené prohledávání domů a požadují větší citlivost k civilistům při bombardování.

Předminulý týden například při americkém bombardování tálibánských pozic na západě země údajně zahynulo devadesát civilistů. Od počátku roku už při bojích zemřelo přes 700 civilistů, dvě třetiny z nich má na svědomí Tálibán, třetinu spojenci.

Situace v Afghánistánu je pro spojence stále složitější – letos v červnu zde poprvé zahynulo více amerických vojáků než v Iráku.

Tajné věznice v Polsku?

Polští státní zástupci vyšetřují podezření, že americká tajná služba CIA na polském území v utajených věznicích vyslýchala osoby podezřelé z terorismu.

Podle informací Human Rights Watch a podle loňské zprávy Rady Evropy CIA v letech 2003 až 2005 provozovala tajné a ilegální věznice v Evropě, především na území Polska a Rumunska. Její agenti tam převáželi a zřejmě i mučili osoby podezřelé z kontaktů s al-Káidou, pravděpodobně také plánovače útoku z 11. září 2001 Chálida Šejcha Muhammada. Bývalá polská vláda Jarosłava Kaczyńského obvinění vždy odmítala, podnět k aktuálnímu vyšetřování ale přišel přímo od současného premiéra Donalda Tuska.

Příkopy kolem Ruska

Příkop mezi Ruskem a Západem způsobený válkou v Gruzii se minulý týden dále prohloubil. Zatímco ruští vojáci zůstávají hluboko na gruzínském území, uposlechl minulé úterý prezident Medveděv doporučení drtivé většiny poslanců ruské Státní dumy a uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.

Medveděv v článku pro deník Financial Times opět přirovnal uznání obou gruzínských oblastí k západní humanitární intervenci v Kosovu: „Copak si (Saakašvili) myslel, že Rusko bude jen nečinně přihlížet, když zaútočil v noci na spící město s civilisty? Tuhle válku jsme si nevybrali.“ Mezitím se ale množí zprávy o vyhánění gruzínského obyvatelstva z Osetie.

Obyvatelé obou vzbouřeneckých provincií ruské uznání nezávislosti oslavovali s ruskými vlajkami v ulicích, na diplomatické frontě však Rusové zůstali osamoceni. Otevřenou kritiku sklidila moskevská vláda od Číny. Ani Šanghajská organizace spolupráce, jejíž členy jsou kromě Ruska a Číny i další středoasijské republiky a kterou se Vladimir Putin snažil profilovat jako alternativu k NATO, ruskou politiku nepodpořila.

Společnou reakci na kavkazskou krizi pořád hledá EU. Francie na pondělí svolala mimořádný summit. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner připustil, že se Unie bude zabývat i možnými sankcemi vůči Rusku. Unie se obává budoucí ruské snahy ovládnout i jiné oblasti obývané většinově etnickými Rusy, především na ukrajinském Krymu a v moldavském Podněstří. Rusové však taková obvinění odmítají.

Stále více byla v minulém týdnu připomínána studená válka. Britský ministr zahraničí David Milliband v Kyjevě varoval Medveděva, že jen na něm teď záleží, jestli nová studená válka začne. Medveděv zase prohlásil, že studenou válku nechce, určitě se jí ale nebojí. Premiér Vladimír Putin zas koncem týdne v CNN obvinil americké politiky z toho, že mohli mít na rozpoutání války zájem, aby v podzimních volbách pomohli jednomu z kandidátů, a proto možná Gruzínce k útoku na Jižní Osetii podnítili.

Slovní přestřelka mezitím začíná otřásat ruskou ekonomikou. Kurz rublu poklesl o čtyři procenta, cena akcií na ruské burze o 15 procent a zahraniční investoři z Ruska utíkají nejvíce za posledních deset let.

Severní Korea blafuje

Severní Korea se minulé pondělí rozhodla přestat s demontáží svých jaderných zařízení, ke které se vloni zavázala. V červnu například odpálila chladicí věž v jednom ze svých jaderných zařízení a koncem července partnerům předala seznam všech svých atomových zařízení. Především Spojené státy však seznamu nedůvěřovaly a požadovaly možnost ověřit si jeho pravdivost přímo na místě.

Severokorejské ministerstvo zahraničí své překvapivé rozhodnutí vysvětlilo tím, že americká diplomacie nesplnila svůj vlastní slib – nevyškrtla Severní Koreu ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Podle komentátorů je pravděpodobné, že Severokorejci především čekají na volbu nového amerického prezidenta a doufají, že si u nástupce George W. Bushe vyjednají lepší podmínky.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte