Vítejte v zámku pohodové hrůzy

Chyběla mu už jen silná motorka s vysokými řídítky a koženým sedlem burácející skrz oblaka umělého kouře. Gottfried Helnwein (1948) si potrpí na působivou sebeprezentaci. Kdyby byl rocker, motorku by si na pódiu nejspíš neodpustil. V Galerii Rudolfinum si ale jako malíř při vernisáži své výstavy Angels Sleeping musel vystačit s indiánským šátkem kolem hlavy, neproniknutelnými slunečními brýlemi a spoustou stříbrných prstenů.

V dosavadních mediálních ohlasech k Helnweinově expozici se hojně používala slova jako odhalené zlo, temno, černé hlubiny podvědomí, nenávist, strach, nacismus, Fritzl. Helnweinovi spící andělé ale ve skutečnosti nejsou zdaleka tak děsiví, jak se tváří. Vídeňský rodák do Prahy přivezl show, při které se diváci nebudou nudit. Strach nahání zhruba stejně silně, jako když metalový kytarista na koncertě chrlí z úst umělou krev.

Sem tam nějaká kreatura

Jako student se pokusil podpálit vídeňskou akademii. Na veřejných akcích si rozřezával obličej a ruce hranami sjezdových lyží. Portrét Adolfa Hitlera namaloval vlastní krví. Gottfried Helnwein byl v 60. a 70. letech typickým příslušníkem generace, která se v Rakousku vzbouřila proti svým otcům a dědům, jimž v šatnících zapadaly prachem nacistické uniformy. Vídeňští akcionisté na protest proti vytěsňování minulosti po sobě matlali vepřové vnitřnosti, Helnwein se řezal žiletkou a obmotával obvazy.

Dnes už…