Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Civilizace

Přímluva za snoby

Dokonce vášniví zastánci demokratické diskuse považují snobismus za jev tak odpudivý, že jej používají jako konečné hodnocení, kterým není třeba se dál zabývat.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Hana Librová - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Hana Librová - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Všichni známe to posupné a pohrdlivé odfrknutí – označením „je to snobárna“ je všechno jasné. Naše nevole a nesmiřitelnost je zajímavá. Dokonce vášniví zastánci demokratické diskuse považují snobismus za jev tak odpudivý, že jej používají jako konečné hodnocení, kterým není třeba se dál zabývat.

Kolem původu a společenských souvislostí slova „snob“ se mezi kulturními historiky vedou diskuse. Nejčastěji bývá považováno za zkratku „s. nob.“, „sine nobilitate“, „bez ušlechtilosti“, která má pravděpodobně kořen ve studentském slangu. V Oxfordu byli ke konci 18. století jako snobové označováni studenti, kteří pocházeli z neurozených rodin. Projevy snobství v různých společenských situacích potom pojednal Willam Makepeace Thackeray v Knize o snobech od jednoho z nich, která vyšla v Anglii v roce 1848. Šlechtické vrstvy v Anglii a francouzské šlechtické intelektuální salony postupně vytvořily představu o snobovi jako o osobě, která patří ke střední nebo nižší vrstvě a postrádá vzdělání a vkus. S omezeností a vulgaritou imituje výše postavené. Snob je stále ve střehu, aby mu neunikla nějaká změna v módě.

Proč se vůbec na snoby tak zlobíme? Každá přetvářka v nás budí nepříjemnou nedůvěru. Tváří v tvář přetvářce nevíme, na čem jsme. Je nadto možné, že za naším rozhorlením nad snoby tkví úcta k originálu, k tomu, co je původní, kterou naše kultura projevuje už od renesance. Dráždí nás vše, co není pravé a autentické. Ten, kdo napodobuje, kdo se opičí, je nám protivný.

Existují jistě i důvody historické a sociologické povahy. Imitující snobové byli předmětem pohrdání a sociálního a kulturního vylučování ze strany těch, kteří se cítili být ohroženi ve svém společenském postavení. V době, kdy aristokracie ztrácela své mocenské pozice a cítila se ohrožována neurozenými majetnými, se antisnobská nálada stupňovala.

Dnes však přichází odpor vůči snobismu především z druhé strany, je postojem lidovým. Připadá mi, že za nevolí ke snobům, směřujícím do galerií, na koncerty vážné hudby a na premiéry, se skrývá kus závisti těch, kdož z pohodlnosti zůstávají u televizorů. Nehněvejme se na snoba, který musí vyslechnout Brucknerovu nebo Mahlerovu symfonii. Svou pózu těžce vykupuje. Lze mu závidět příležitost naučit se vnímat, co jeho kritikovi zůstane odepřeno.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 32/2008 pod titulkem Přímluva za snoby