Tohle neuvidíte nikde jinde

Možná je to trochu přitažené za vlasy. Faktem ale je, že teprve herecké hvězdy dodaly dlouhé týdny trvající rebelii pražských divadelníků proti kulturní politice města tu správnou razanci. Magistrát nakonec otočil a přiznal divadlům peníze, které jim umožňují přežít. Jak ale vlastně vypadají ti, o které šlo, tedy umělci, kteří svou tvář nedostali do televize? Jak fungují jejich scény? Jakými zážitky nás za zdmi svých divadel ohromují? A proč to máme ze společné kasy podporovat? K hledání odpovědí stačí málo: vypnout televizi a vyrazit do ulic.

Lepší město

Vitrínka s propagačními hrníčky a tužkami, na dveřích nápis „V tomto představení je použita střelná zbraň“. Je půl osmé a třetí zvonění právě návštěvníky upozorňuje, že za chvíli to začne. Jsme v Dejvickém divadle a do posledního místa zaplněný sál čeká na horkou novinku zdejší scény, komedii Třicet devět stupňů na motivy špionážního filmu Alfreda Hitchcocka ze třicátých let. A kulisy tomu napovídají: originální hitchcockovská hudba z reproduktorů a scénické odkazy na slavné horory Psycho či Ptáci.

Čtyři herci na pódiu rychlými převleky zastanou postavy celého příběhu s vraždou, pronásledováním, láskou a zlosyny, prošpikovaného sérií drob) ných vtípků a parodických výstupů. „I když to nebyla žádná velká filozofie, zdálo se mi to chytře vymyšlené a mělo to skvělou atmosféru. Jindy ale místní herci víc…