Film musí něco způsobit
Český dokumentarista Karel Vachek (67) natáčí filmy, které jsou svérázné, trvají i několik hodin a diváky často provokují ke smíchu či naopak k bouřlivě nesouhlasným projevům.
Český dokumentarista Karel Vachek (67) natáčí filmy, které jsou svérázné, trvají i několik hodin a diváky často provokují ke smíchu či naopak k bouřlivě nesouhlasným projevům. Ani ti, kteří mu vyčítají přílišnou mnohomluvnost nebo sebestřednost, ale nepopírají, že se mu několikrát v životě podařilo skvěle zachytit a zpracovat výmluvné souvislosti místního veřejného života. Osobitý tvůrce zvolil po zákazech svých filmů emigraci – jeden z jeho prvních filmů, Moravskou Hellas, zakázal sám prezident Antonín Novotný –, kvůli pohnutému rodinnému osudu se však po pár letech do komunistické reality vrátil. A přežil ve zdraví: dnes vede katedru dokumentární tvorby na FAMU, sklízí mezinárodní ceny a připravuje k vydání soubor svého básnického díla.
Při zpětném pohledu na váš život člověka překvapí síla, jakou k sobě nezadržitelně přitahujete nejrůznější problémy. Kde se to bere?
To je těžké. Já měl potíže vždycky. Třeba u přijímaček na vysokou školu, kde jsem sehrál nezapomenutelnou scénu, jak se člověk pomalinku pod tlakem zkušební komise rozpadá, až se složí. Všichni kolem mě běhali a bylo to velmi směšné. Přesto mě nevzali, i když o tom dokonce vyšel článek v novinách, kde se vyjádřili, že mám talent. Přinejmenším herecký. Místo toho jsem šel na rok na Osvětovou školu v Brně. O druhé přijímačky se postaral můj strýc, generál ve výslužbě, který byl majorem už v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
