Proč nerozumíme Obamovi
Nedávno pronesl Barack Obama řeč „O rase“ a vyzval „k nastoupení cesty k dokonalejšímu svazku všech Američanů“ bez ohledu na rasu. Přední americké listy řeč komentovaly jako nejdůležitější projev od Lincolnových časů.
Tereza Brdečková
(1957) je spisovatelka, filmová kritička, novinářka, překladatelka a scenáristka. Je autorkou povídek Listy Markétě (1996) a románů Šahrazád a král (2000) a Učitel dějepisu (2004). Její zatím poslední kniha nese název Slepé mapy. Je autorkou scénáře k filmu Zrcadla pro Valdštejna, Toyen, Muž a stín.
„Nemáte pocit, že si za to Romové můžou sami?“ zeptal se novinář Džamily Stehlíkové. Ministryně pro práva menšin vysvětlila, že sociální dávky mají být napříště motivační, a nešťastně dodala: „Romské etnikum nemá potřebu pracovat, protože stát nabízí skoro stejné peníze bez práce. Za neúspěchy dětí stojí rodiče, kteří jim dovolují nechodit do školy, posílají je krást.“ Následovalo obvinění z urážky Romů v Lidových novinách. Stehlíková se omluvila: zobecňovat se nemá. Jenže za pikantním příkladem politicky nekorektních slov mizí podstata věci: rasové předsudky můžeme překonat, jen pokud se budou bílí i Romové snažit společně. Ta cesta bude ještě dlouhá, a právě o ni teď jde.
Jako za komunistů
Nedávno pronesl Barack Obama řeč „O rase“ a vyzval „k nastoupení cesty k dokonalejšímu svazku všech Američanů“ bez ohledu na rasu. Přední americké listy řeč komentovaly jako nejdůležitější projev od Lincolnových časů. Co je ale na něm převratného? Za mého…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
