Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Krátce

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

V případu Radovana Krejčíře dochází k jistému posunu.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Miliardy pro Krejčíře - Autor: Globe Media/Reuters • Autor: Globe Media /  Reuters
Fotografie: Miliardy pro Krejčíře - Autor: Globe Media/Reuters • Autor: Globe Media / Reuters

Miliardy pro Krejčíře

V případu Radovana Krejčíře dochází k jistému posunu. Čeští politici konečně připustili, že Krejčířovy obchody s Čeprem, dokládané směnkami, podle nichž mu tento státní podnik dluží 2,6 miliardy korun, nejsou pouhá legrace. Reálně hrozí, že stát je bude muset zaplatit i s úroky. Premiér Mirek Topolánek se sešel na neoficiální a utajované schůzce se svými ministry vnitra a spravedlnosti, na které řešili, jak hrozivé situaci čelit. Politici zatím tají, co vymysleli.

Jako první krok by ale měli veřejnosti objasnit – s doložením všech důkazů –, jak je možné, že někdo může připravit o tak obrovskou sumu strategický státní podnik s dozorem politiků i tajných služeb. Důkazy, které občas z vyšetřování uniknou, naznačují, že viníků je podstatně víc než jen Krejčíř.

Prohlášení k Tibetu

Poslanecká sněmovna minulé úterý schválila prohlášení k situaci v Tibetu, které předložila poslankyně Kateřina Jacques (SZ), hlasy 79 ze 103 přítomných. Na střeše světa vypukly nepokoje v březnu v den 49. výročí tibetského povstání proti čínské okupaci, které byly následně násilně potlačeny čínskou policií a armádou. Peking přiznal 22 obětí, tibetská exilová vláda mluví o 140 mrtvých. Dolní komora tímto krokem oficiálně vyzvala Čínu „k takovému politickému řešení práv tibetského lidu, které by reflektovalo zájmy a přání Tibeťanů a jejich kulturní a náboženskou svébytnost“. Prohlášení předjednané v zahraničním výboru také vyzývá k oboustrannému zastavení násilí a žádá čínskou vládu o vpuštění novinářů.

Bouřlivý summit NATO

Americký radar v Brdech se postupně stává realitou. Dohodu o jeho výstavbě minulý čtvrtek na summitu NATO v Bukurešti oznámili český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jeho americká kolegyně Condoleezza Riceová. Radar také získal podporu Severoamerické aliance. „Dnes bylo na summitu zdůrazněno, že radar je podstatným prvkem při ochraně spojenců a že bude integrální součástí jakékoliv budoucí protiraketové obrany zemí NATO,“ řekl v Bukurešti premiér Mirek Topolánek. Splnila se tím základní podmínka Strany zelených pro souhlas s výstavbou základny. Po skončení summitu se George Bush při návštěvě Vladimira Putina pokusí mírnit ruské obavy z protiraketového systému.

Na bouřlivém summitu se jednalo také o přístupu nových členů. Aliance se rozhodla otevřít dveře ke vstupu Chorvatsku a Albánii. Za dveřmi však kvůli řeckému vetu zůstala stát Makedonie – země, kterou Řecko kvůli sporům o jeho název ani po sedmnácti letech existence oficiálně neuznalo. Naději na budoucí členství si přes odpor Ruska mohou nadále činit Ukrajina a Gruzie, Američané však neprosadili svou představu brzkého přistoupení obou zemí – v názorech na jejich členství se Aliance rozdělila na západoevropské země, obávající se zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem, a na postkomunistické země a USA, které chtěly bývalým sovětským republikám pomoci na cestě ze sféry ruského vlivu.

Novela zákona o zaměstnanosti

„Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje“ – v tomto duchu schválila česká vláda novelu zákona o zaměstnanosti. Návrhem ministra práce Petra Nečase se doba podpory v nezaměstnanosti o jeden měsíc sníží a změní se i její výše. Například nezaměstnaní do 50 let budou podporu pobírat pět měsíců namísto stávajících šesti, lidé od 50 do 55 let namísto devíti osm měsíců a osoby nad 55 let místo roku 11 měsíců. Úpravou politiky zaměstnanosti chce vláda podle svých slov donutit pracovat stávajících asi 100 tisíc nezaměstnaných, kteří se do práce příliš nehrnou a využívají kombinace poměrně štědrého sociálního systému a občasné práce načerno. Nově lidem, kteří budou bez práce pět měsíců, vypracují úřady tzv. individuální akční plán. Pokud jej nezaměstnaný odmítne, hrozí mu vyřazení z evidence úřadu práce a může přijít i o nárok na sociální dávky. Zvýší se i pokuta za poskytnutí práce na černo: z dosavadních dvou milionů na pět.

Kromě zpřísnění zavádí novela i bonusy pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří pracují alespoň jako dobrovolníci v obcích. Po odpracování 20 hodin měsíčně jim bude vyplaceno životní minimum, pokud odpracují méně, dostanou pouze existenční minimum a naopak při odpracování více než 30 hodin jim budou k životnímu minimu doplaceny další bonusy.

O dlouhodobě neobsazená pracovní místa budou podle novely moci usilovat cizinci, a to prostřednictvím tzv. zelených karet. „Ukazuje se, že zahraniční pracovní síly potřebujeme,“ podotkl ministr práce Petr Nečas.

Respekt

Zdejší delegáti jako na běžícím pásu schvalují vyvlastňovací zákony, poslední ve jmému „ochrany proti povodním“. Proti se jako jediný postavil Robin Böhnisch (ČSSD). Jeho hlavním argumentem bylo, že povodňové vyvlastňování povede ke zbytečnému plýtvání s veřejnými zdroji. Vodohospodáři budou podle něj prosazovat betonové projekty, místo aby se snažili hledat „přírodě blízká opatření“, jako je revitalizace.

Despekt

Despekt patří policejním funkcionářům i ministru vnitra Langerovi za tvrzení, že řádění fotbalových fanoušků nelze zabránit. Přitom recept je znám. V Británii zafungovala přísná pravidla, podle nichž je třeba skandování rasistických hesel trestným činem, a jako trest noční můra každého fanouška – až doživotní zákaz vstupu na zápasy. V zemi, jež dala fotbalovým výtržníkům jméno, dnes nejsou mezi hřištěm a diváky ani ploty.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 15/2008 pod titulkem Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu