Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Jeden den v životě

Je to opravdu poslání

Ráno vstanu v 6.15 a jdu připravit snídani a svačinu pro děti. Manžel je státní zaměstnanec a odjíždí na magistrát do Brna už kolem šesté, protože mu cesta trvá déle.

Fotografie: Některý den je dobrý – když se práce s dětmi daří... - Autor: Archiv • Autor: Respekt
Fotografie: Některý den je dobrý – když se práce s dětmi daří... - Autor: Archiv • Autor: Respekt

Ráno vstanu v 6.15 a jdu připravit snídani a svačinu pro děti. Manžel je státní zaměstnanec a odjíždí na magistrát do Brna už kolem šesté, protože mu cesta trvá déle. Ráno se tedy ani nevidíme. O půl sedmé vzbudím děti. Dělám jim k snídani ovesné vločky s mlékem. Pak je naženu do koupelny, aby spáchaly ranní hygienu. Oblíknou se a nalodím je do auta, protože bydlíme v pár kilometrů vzdálené části města.

Mladšího syna zavezu do školky, dceru do školy, která je v Moravském Krumlově, kde učím i já. Dojíždím před školu a pokouším se zaparkovat. Vyučování mi začíná v 7.50 a to pro mě znamená, že už v 7.30 musím být ve sborovně připravená na výuku. Většinou mám kolem sedmi vyučovacích hodin denně. Moje aprobace je dějepis a občanská nauka, ale mám i společenskou výchovu a základy ekologie. Na škole cyklujeme sudý a lichý týden. Učím učně, ale i středoškoláky a mám i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, takže jsme taková multifunkční škola se třemi druhy studentů.

Zvoní na první hodinu, tak jdu do toho. Dnes v pondělí v lichém týdnu mám první hodinu hospodářské výpočty ve třídě nástavbového studia. Krátká přestávka a na druhou hodinu zvoní v 8.40, přichází matematika. Žádná sranda, jen počítání. Pak dějepis, to už je uvolněnější atmosféra. Čtvrtou hodinu přichází společenská výchova v 2. C – kuchař. Snažím se žáky zaujmout a motivovat tím, že s nimi diskutuji, což dnes vede až ke konfliktní diskusi. Nakousli jsme téma výměny dětí v nedaleké třebíčské nemocnici. Třída se rozdělila na dva tábory. Jedni zastávali názor, že matka si své dítě pozná, a druzí, že výměna je možná. Došlo to tak daleko, že jsem musela diskusi radikálně ukončit.

Pak mám volnou hodinu a přesouvám se mezi budovami. Dnes je to v pohodě, ale když na to máte 10 minut, je to v poklusu. Šestou hodinu mám občanskou nauku v 3. C technického lycea. Tato moje poslední hodina končí v 13.00. Na oběd nejdu. Mám dnes konzultační hodiny, ale protože nikdo nepřišel, vedu třídnickou dokumentaci ve své třídě 3. C – umělecký kovář. Dopočítám absenci a pro tento den ve škole končím.

Ještě vinohrad

Vyzvedávám obě děti, a protože je pěkně, jdeme na zmrzlinu. Pak odjíždíme domů. Dcera si dělá úkoly a syn využívá volného času ke hraní. Já dělám přípravu do hodin a opravuji písemky. Kolem čtvrté hodiny začnu připravovat večeři. Manžel odpoledne přijíždí. Měl dnes úřední den, doma je v šest hodin, takže s námi večeří. Udělala jsem špagety s boloňskou omáčkou. Děti jsou tradičně špinavé. Poté společně s manželem kontrolujeme dceři úkol a podpisujeme deníčky. Já ještě sednu k počítači, vyřizuji osobní věci a povídáme si s manželem, co se za celý den stalo. Děti mají vše splněno, hrají si, dívají se na večerníček, a protože je všední den, jdou brzy spát, aby si odpočaly a nabraly sílu na další den. V osm hodin jsem ráda, když zalezu do postele i já. Seriály moc ráda nemám, tak si raději vezmu knížku. Navíc jsem knihovnicí, takže s dobrou kriminálkou zalézám do postele. Tím pro mě dnešek končí.

Některý den je dobrý, když se práce s dětmi daří, když vidím, že se vrací to, co do žáků investuji, a je vidět, že jsem je něco naučila. To je pak až euforie. Někdy se zase stane, že odpoledne jsem úplně vycuclá a bez energie. Tím, že dělám duševně, se zase doma nabíjím fyzickou prací, třeba na zahrádce. Žijeme vlastně na vesnici, máme vinohrad a zahradu, teď navíc dostavujeme zimní zahradu, takže práce je pořád dost. Dělám ještě také předsedkyni osadního výboru naší obce. Protože jsem mladá, musím si doplňovat vzdělání, takže aktuálně studuji na Masarykově univerzitě v Brně, obor speciální pedagogika pro středoškolské pracovníky. Všeobecně ale musím konstatovat, že mě má práce baví a učitelství je pro mě opravdu poslání.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 45/2007 pod titulkem Je to opravdu poslání