Zrcadlo minulosti
Po vyhlášení Nobelových cen zmizely knihy Doris Lessingové z regálů všech pražských knihoven, přestože ještě nedávno se prodávaly z krabic v antikvariátech za dvacet korun.
Tereza Brdečková
(1957) je spisovatelka, filmová kritička, novinářka, překladatelka a scenáristka. Je autorkou povídek Listy Markétě (1996) a románů Šahrazád a král (2000) a Učitel dějepisu (2004). Její zatím poslední kniha nese název Slepé mapy. Je autorkou scénáře k filmu Zrcadla pro Valdštejna, Toyen, Muž a stín.
Po vyhlášení Nobelových cen zmizely knihy Doris Lessingové z regálů všech pražských knihoven, přestože ještě nedávno se prodávaly z krabic v antikvariátech za dvacet korun. Lessingovou jsem naposledy četla v postpubertálním období, kdy si povídkovou sbírku Muž a dvě ženy půjčovaly holky mezi sebou. Intelektuály příliš nezajímala, stejně jako je nudila třeba Françoise Saganová nebo Pearl Bucková. „Takové“ autorky by nikdy nevydal Odeon, nezdály se na to dost hluboké ani originální.
Jenže zatímco si hlasatelé podobných názorů šlapali čtyřicet let na plnovous, Lessingová vydávala jednu knihu ročně, sbírala ceny a její popularita nenápadně rostla. Když jí letos přišli novináři oznámit, že získala Nobelovu cenu, šla právě z nákupu a zkoprnělá úžasem dosedla na schod mezi květináče. Sedmaosmdesátiletá, stříbrovlasá, s krásnou tváří a koleny široko od sebe se objevila ve všech novinách světa.
Podobně asi užasli v nakladatelství Alpres Klokan ve Frýdku-Místku. Jedině ono má totiž…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
