Kdyby vás někdo požádal, ať vyjmenujete 37 mladých českých a slovenských komiksových tvůrců, asi by nepochodil. Tomáš Prokůpek to zvládne s přehledem. Kurátor a spoluvydavatel komiksového magazínu AARGH! nedávno připravil výstavu nazvanou Generace O, která si dala za cíl publiku představit právě zdejší komiksové mládí. Premiéru měla v Brně a brzy bude k vidění v Hranicích na Moravě a Vysokém Mýtě. Je to průkopnická práce – díla těchto tvůrců v knihkupectvích nenajdete, znají je jen komiksoví fajnšmekři z internetu či specializovaných magazínů. „Je to škoda. Zjistil jsem, že tahle generace má opravdu silný potenciál,“ říká kurátor Prokůpek,„je velice rozmanitá, a pokud budou mít nakladatelé a šéfové tištěných médií odvahu její díla vydávat, může uspět.“ Dobrý důvod, proč svět mladého komiksu prozkoumat zblízka.
Tlustá paní Věra
Na zahrádce pražského hudebního klubu Cross sedí devětadvacetiletá brunetka opásaná horolezeckými lany. Právě se spustila z výšin. Sundává si rukavice, které skrývají barvami počmárané ruce, a vysvětluje, jak se sem vlastně dostala. Umělkyně, která si říká TOY BOX, vyhrála soutěž na výzdobu fasády pražského podniku. „Na sololitové desky namaluju černobíle komiks. Kluci ho pak zavěsí asi ve výšce dvaceti metrů a já se spustím na dřeveném sedátku, abych barvou dodělala detaily nebo něco opravila,“ popisuje tvůrčí proces.
Svůj první strip nakreslila asi před pěti lety a pojednával o melancholické kostce cukru a čaji. „Hodila jsme ho na net a známé pobavil, takže jsem měla motivaci v něm pokračovat,“ vypráví mladá žena o svých začátcích. Komiks ji následně natolik pohltil, že se rozhodla jej studovat. Tady narazila, protože takový obor žádná z českých umělecky zaměřených škol nenabízí. „Takže jsem si studium komiksu sestavila sama ze dvou oborů: scénografie na DAMU a interaktivní média a mediální komunikace na akademii Josefa Škvoreckého,“ vysvětluje TOY BOX.
Umělkyně schovaná za pseudonymem nechce prozradit své pravé jméno a má k tomu docela dobrý důvod. Když ji před nějakou dobou přestalo bavit obíhat nakladatele a hledat někoho, kdo by její práci vydal, rozhodla se, že si cestu k divákům najde sama. „Vytvořila jsem dvoumetrové plakáty s příběhem tlusté postarší ženy žijící stereotypním neuspokojivým životem a ty pak vylepila na ulici,“ vypráví umělkyně. „Říkala jsem si, že by lidé cestou do práce měli koukat i na něco jiného než na reklamu.“ A protože pražské vyhlášky černý výlep plakátů stíhají tisícikorunovou pokutou, raději kreslířka tají pravou identitu.
Právě komiks Paní Věra se od června – už legálně – objevuje na fasádě klubu Cross. Zatím tu viselo šest okýnek, během podzimu přibudou další. A společně s tímhle pracuje TOY BOX ještě na jednom projektu. „Nadchnul mě reportážní komiks, komiks faktu, který u nás zatím nikdo nedělá,“ vypráví zapáleně. TOY BOX pracovala šest let v deníku jako reportérka a teď se rozhodla svou novinářskou zkušenost zúročit. „V létě jsem zajela do Ostravy a poslouchala příběhy rodičů, jejichž děti skončily v ústavech, ne proto, že by je jejich rodiče nemilovali, ale proto, že je nedokázali dle kritérií sociálních pracovnic dostatečně materiálně zabezpečit. Z jejich vyprávění, fotek a mých kreseb jsem potom udělala komiksovou koláž Ukradený, která se objevila na výstavě v Brně,“ říká TOY BOX a dodává, že v tomhle tématu bude pokračovat i nadále. Komiksová tvorba ji zatím neživí. „Vydělávám si grafikou plakátů nebo designem triček. Komiks je záliba, ze které se snad časem vyvine obživa,“ doufá mladá kreslířka.
Ukázka z reportážního komiksu TOY BOX
Přerušované dějiny
Pro generaci 0 je její cesta docela typická. „Běžný český či slovenský současný tvůrce komiksu se narodil v 70. nebo v první polovině 80. let, zná tvorbu Káji Saudka či Štěpána Mareše, ale necítí potřebu se vůči ní vymezovat,“ vyjmenovává hlavní charakteristiky kurátor Tomáš Prokůpek, „ovládá angličtinu, většinu svých děl zveřejňuje na internetu, komiksem se neživí a vydělává si jako grafik v reklamní agentuře nebo tvůrce vizuálů pro počítačové hry.“
Tradice, na kterou by mladí mohli navazovat, ostatně není v Čechách ani na Slovensku bůhvíjak silná. Komiks se tu poprvé objevil na začátku 20. století, konzervativnímu prostředí první republiky ale bubliny příliš neseděly. Přelom přišel až s komerčním úspěchem Foglarových a Fischerových Rychlých šípů v roce 1938. Slibně se rozbíhající vývoj pak zastavila nacistická okupace a po válce zase komunistický puč. Během následujících čtyřiceti let zazářili významně pouze dva tvůrci – Kája Saudek, který jako první začal kreslit komiksy pro dospělé čtenáře, a Slovák Josef Schek, jehož stripy na hranici realistické a karikující linky jsou pověstné. Po sametové revoluci se objevilo mnoho výtvarníků, které komiks zajímal, ale zároveň se věnovali i jiným druhům umění. Takže kreslíři komiksu na plný úvazek nakonec zůstali jen Štěpán Mareš a Jozef Gertli Danglár, kteří se věnují především politické satiře.
Ostatně mnoho jiných možností, jak se komiksem živit, kromě aktuální práce pro noviny, nenajdete. Komiksové knihy jsou drahé na výrobu a prodávají se spíš v malých nákladech, takže komerčně úspěšné bývají jen překlady angloamerické klasiky, na něž se specializuje nakladatelství CREW. Občas se povede prorazit i českému dílu, jako třeba trilogii o Aloisu Nebelovi, ale jsou to vzácné výjimky. „Vývoj komiksu byl u nás přerušovaný a každá generace prakticky začíná znovu,“ vysvětluje kurátor Prokůpek, proč současné mladé kreslíře nazval generací O. Má podle něj nejen velký talent, ale i překvapivou žánrovou šíři. Na výstavě se objevily jak komiksy akční (např. Pérák Adolfa Lachmana) nebo humorné (Brejle od Vhrsti nebo Kiss me! od Martina Šútovce), tak reportážní (Ukradený od TOY BOX) i nesnadno zařaditelné (např. Gallina & Interfector Matúše Vizára a Michala Löwyho).
Kontraband
Honza Turnovec (28), příležitostný grafik, se před čtyřmi měsíci vrátil z ročního cyklistického „výletu“ do Indie a momentálně se živí jako rekvizitář v divadle. Na výstavě Generace 0 představil dílko, které se zabývá složitou situací českého komiksu v letech 1948 až 1989. Hlavním hrdinou je postavička představující komiks sám (lidské tělo s hlavou ve tvaru prázdné komiksové bubliny). Neustále jej různými způsoby perzekvuje komunistický režim, postava se dokonce společně s bigbeatem ocitne ve vězení. S příchodem sametové revoluce se z opovrhovaného outsidera stává na oslavách žádaný společník. „Ne že by dnes situace českého komiksu byla tak růžová, ale je tu zásadní rozdíl: není zakázaný, překládají se americké i francouzské komiksy do češtiny a počet čtenářů roste. Takže je dobře našlápnuto,“ říká na vysvětlenou Honza.
Kromě tohoto dílka má za sebou i spolupráci se skupinou Traband, která se rozhodla poprosit několik výtvarníků o komiksovou podobu písní z jejího repertoáru. Honza ilustroval skladbu Road Movie – komiks vyšel spolu s ostatními předloni knižně pod názvem Kontraband v nakladatelství Mot.
Hudební svět je blízký i muži skrytému pod pseudonymem Vladimír 518. Pro writery street-artová legenda, pro širší veřejnost především člen vyhlášené hiphopové kapely Peneři strýčka Homeboye. „Graffiti dělám od roku 1994 a komiks se k tomu prostě přirozeně přidružil, ani už nevím kdy. Mám rád umění na pomezí, které není lehce zařaditelné, takže moje komiksy užívají dost graffiti i jiných prvků,“ vypráví Vladimír, který spíš než umělce uzavřeného ve svém světě připomíná vzezřením basketbalového hráče. Vladimír si u svých komiksů zakládá především na výtvarné stránce – jak sám říká: „Komiks musí být především pastva pro oči.“ Pro časopis Éra 21 vytvářel loni komiksy o architektuře, které ilustrovaly okolnosti vzniku významných staveb (např. obchodního domu Máj v Praze). A stejného média se chystá využít i na turné ke svému připravovanému sólovému albu. „Dělám na nějakých animacích, které s komiksem budou pracovat a budou promítány během mých koncertů k dokreslení atmosféry,“ vysvětluje. Do místních vydavatelů Vladimír příliš nadějí nevkládá a raději se rozhlíží venku. Jeho komiksy už vyšly v německém časopisu Lo Down nebo v antologii východoevropského komiksu Stripburek.
Na adrese komiks.respekt.cz naleznete ukázky z prací Andreje Kolenčíka,Jana Turnovce,Pavla Čecha,Tomáše Kučerovského,Toy BOX a Vladimíra 518
.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
