Nostalgie
Tak máme další magazín. Jeho tvářnost je elegantní a zajímavá, což o to.
Tak máme další magazín. Jeho tvářnost je elegantní a zajímavá, což o to. Můžeme obdivovat, že se i při změně tak radikální podařilo evokovat ducha starého Respektu. A přece se přistihuji, že se v myšlenkách i fakticky vracím k poslednímu „nekomfortnímu“ 35. číslu. Tak mi byly ty noviny blízké, nejen pro medvědy!
Podezírám se, že moje nostalgie po starém Respektu může mít osobní příčiny, věk, myšlenkovou zkostnatělost. Možná i profesionální zátěž, vždy hledající dopady na přírodu. Mám na magazíny, zaplavující novinové stánky, spadeno také jinak, ale jistě i pro jejich obtížnou recyklovatelnost.
A přímo hrůzu mám z magazínů od chvíle, kdy redakce Marianne požadovala, aby pokus o ekologickou osvětu byl doplněn fotografií autorky pokořené prací redakční vizážistky.
Ulevilo se mi, když jsem se v editorialu
35. čísla dozvěděla, že v nostalgii po starém Respektu nejsem sama. Někteří čtenáři se redakci „svěřovali se svými obavami, zda touto změnou nepřijde Respekt o část své identity“. Psali, že „jim vyhovuje původní formát a novinový papír jako záruka tradice, na níž jim záleží“.
„Zvyknete si,“ říkají redaktoři. Ta slova známe ze života jako útěchu, když dolehne zlá změna; dobrá zvyk nepotřebuje. Je smutné, když musíme změnu, na niž je třeba si zvykat, sami připravovat. Ostatně, není nadnesené považovat nový…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.