Vládní rodinná politika má smysl, měla by ale vyjít vstříc potřebám moderní doby.

Ministr Nečas je dokonce i v rámci ODS vyhlášený konzervativec. S manželkou mají čtyři děti a tradičně rozdělené role. On pracuje a živí rodinu, paní Nečasová pečuje o domácnost. Teď je ale možné, že právě Nečas se poněkud paradoxně stane motorem změny rodinné politiky založené naopak na přesvědčení, že oba rodiče – pokud chtějí – mají mít možnost plnit své role rovnoměrně.

Přídavky, přídavky a zase přídavky

V rámci své rodinné politiky stát pomocí zákonů říká, jaké typy rodiny chce ve společnosti mít, a pomocí peněz se snaží přesvědčit rodiny, aby měly více dětí. Důvod je jasný: dostatečně vysoká porodnost je velmi důležitá pro udržení penzijních systémů a vůbec pro budoucí ekonomickou prosperitu Česka.

V dnešní rodinné politice Česka přitom existuje jeden podstatný paradox. Politici si stěžují na malou porodnost, přitom ale rezignují na možnosti, jak ji zvednout. Místo toho vydávají spoustu peněz (vloni to bylo něco přes 25 miliard) na něco, co drtivou většinu rodin k početí dětí zcela jistě nepřesvědčí.

Všechny tyto peníze totiž vyplácí ve formě přímých dotací, které s porodností mnoho nepohnou. Jednak je to jedenáct miliard, které jdou na přídavky na děti. Jejich vyplácení nemá na porodnost prakticky žádný vliv. Kvůli nim si nikdo dítě (a pro stát budoucího plátce daní) nepořídí, neboť jsou vzhledem k životním nákladům nízké. Zhusta se navíc vyplácí nadprůměrně bohatým rodinám, pro které je tisícovka k platu pro další rozhodování o dětech zcela nepodstatná.

ODS přídavky na děti kdysi chtěla výrazně omezit, nakonec k tomu ale nenašla odvahu ani koaliční spojence. ČSSD naopak přídavky bránila a brání s argumentem, že jde o peníze pro děti, a ne jejich rodiče. Proč by měl stát dotovat děti z nadprůměrně bohatých rodin a marnotratně tak vyhazovat peníze potřebné jinde, sociální demokraté ale nikdy nevysvětlili.

Druhý velký balík (13 miliard) jde na podporu matek nebo otců na mateřské dovolené. Loňské zvýšení na zhruba 7 tisíc korun může některé rodiče motivovat, zásadnější roli ale také nehraje. Rozhodnout se založit rodinu nebo mít další dítě znamená pro průměrně a nadprůměrně bohatou rodinu rozhodnout se jít do výrazného finančního propadu (místo dvou platů žijí rázem z jednoho, navíc mají o jeden krk víc). Mateřská podpora by tedy musela být ještě větší, aby se dalo mluvit o nějaké náhradě. Je třeba tedy hledat jiné cesty, jiné motivace.

Rodiny s dětmi na srdci

Propad české nebo vůbec evropské porodnosti se odvíjí od změny životního stylu. Ženy už nechtějí „jen“ vychovávat děti. Chtějí pracovat, dál se vzdělávat, udržovat sociální kontakty, mít finanční nezávislost. V tomto směru je pro ně každé mateřství handicapem, který je vzdaluje od života mimo kuchyň. Cynicky řečeno, porod a výchova dítěte jsou pro profesní uplatnění jednoho z rodičů vždy koulí na noze a mnoho na tom nezmění to, pokud bude pozlacená tučnými přídavky a mateřskými dotacemi od státu.

Stát by měl tedy v rámci svých možností hledat způsob, jak tuhle kouli občas poponést místo rodičů. To znamená podporovat sociální služby, které každá rodina ocení, protože se bez nich neobejde. Jde třeba o jesle, školky, případně jiný způsob hlídání. Odstranit administrativní překážky k jejich zřizování na bázi soukromých iniciativ a podpořit je financemi. A začít třeba jednou a půl miliardou, která se dnes rozpouští v dotacích na porodné. Výhoda je ta, že vytváření sociálních služeb a cílené injekce do nich jsou podstatně levnější, tržnější a z hlediska cíle – tedy porodnosti – i mnohem efektivnější.

Další věcí je celá řada opatření, která motivují ženy (nebo muže na mateřské) jít co nejrychleji do práce.

Teď je ale Česko na začátku. Jesle a školky naopak mizí, míst v nich je málo. (K tomuto tématu více na straně 6.) Rodiny utrácí často velké peníze za chůvy, jen aby si oba rodiče udrželi slušnou práci a do budoucna šance na kariérní uplatnění. Místo podpory stát vyhazuje peníze na nepromyšlené dotace, které vůbec nic neřeší, a přitom skuhrá na malou porodnost.

Moderní západní propopulační politika už dávno nevede řeči o krkavčích matkách. Naopak na hromádku argumentů přibyly studie ekonomů o tom, jak je zapojení žen do práce důležité pro prosperitu hospodářství. Také Nečas teď slibuje jistou změnu: mluví o změně přístupu, rodičovské dávky chce vyplácet v plné výši jen omezený čas, aby motivoval ženy jít zpět do práce.

Přijmout podobnou změnu přístupu by neměl být problém pro všechny důležité politické strany v zemi, kde do výbavy každého politika patří fráze o tom, co všechno udělá pro „rodiny s dětmi“.


Má stát podporovat zřizování školek a jeslí? Debatujte na www.respekt.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

vedoucí rubriky komentáře

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2434

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte