Jaro, léto, podzim, zima

Američtí indiáni říkají, že existují tři druhy bojovníků. Ti, kteří dělají první kroky, ti, kteří udržují při životě ideály, a ti, kteří bojují s démony. Básník, filozof a jedna z nejvýraznějších osobností předlistopadové opozice Egon Bondy patřil k těm prvním. Celoživotní průkopník nových myšlenek a trendů inspiroval svou vnitřní svobodou několik generací mladých lidí, ukázal jim obzory filozofie, náboženství a umění. Pouštěl se na neprozkoumaný terén a nebál se, že zabloudí.

Jenže každý bojovník dovede jen něco. A s démony to Egon Bondy opravdu neuměl.

Půlnoc

Od chvíle, kdy sedmasedmdesátiletý muž zemřel v bratislavské nemocnici na následky popálenin, neuplynul ani týden a už kolují legendy, že se prý zapálil sám v den výročí smrti své ženy Julie. Pravděpodobnější verze říká, že mu chytl náhodou při vaření oděv. Fáma o filozofovi končícím život v tradici nejodvážnějších buddhistických mnichů ilustruje, jak snadno se na Bondyho po celý život nabalovaly legendy.

Sám Zbyněk Fišer, jak zní básníkovo pravé jméno, měl na vzniku bondyovských mýtů nemalý podíl. Stejně jako jeho libeňský kumpán Bohumil Hrabal, i Bondy svůj život občas přikrášloval. V jeho autobiografii Prvních deset let se třeba dočteme historku, jak ho na počátku 50. let kontaktovala v Rakousku po tajném přechodu hranic francouzská tajná služba, a on jí nabídl, že se pokusí rozvrátit stalinskou moc pomocí…