Kulturní tip
Knižní rozhovory s hvězdami šoubyznysu jsou nakladatelským evergreenem, ne vždycky se z nich člověk ale něco kloudného dozví.
Knižní rozhovory s hvězdami šoubyznysu jsou nakladatelským evergreenem, ne vždycky se z nich člověk ale něco kloudného dozví. Kniha Bono o Bonovi francouzského spisovatele a novináře Michky Assayase představuje výjimku snad ve všech směrech. Je zajímavá, čtivá a podnětná k přemýšlení.
Výrazná tvář frontmana irské rockové superskupiny U2 se v médiích objevuje tak často, že se mnoha lidem zákonitě musela přejíst. V souvislosti s Bonovým angažmá pro Afriku se občas dočteme o špatně skrývaném mesianismu nebo neúčinnosti toho, co vlastně zpěvák pro černý kontinent navrhuje (oddlužení a zvýšení pomoci). Rozhovor ukazuje, co je za volně interpretovatelnou fasádou – vhled sečtělého, zcestovalého a přemýšlivého muže, který je za všech okolností neideologický, a pokud je potřeba, domluví se stejně dobře s Clintonem, Gorbačovem jako ultrakonzervativním americkým senátorem Jessem Helmesem. Není naivní, fundamentalistický ani romantický, ví, že místní korupce a nestabilita pomoc Africe notně komplikují, ale zároveň se dokonale orientuje v dnešní mediální realitě a ví, jaké slogany a image v ní fungují.
Idealista a protřelý praktik v jednom – zdánlivě neslučitelná kombinace v Bonovi ožívá jako pozoruhodný recept na úspěch v dnešním světě. A nejenom v globální politice, ale i hudbě, osobním životě, kterým se rozhovor věnuje chronologicky od zpěvákova dětství přes všechny hlavní milníky v kariéře U2. Nejzajímavější pasáže pojednávají o Bonově…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
