Návrat do země La Mancha

Volver, který nyní vstoupil do našich kin, je jedním z nejvýznamnějších filmů roku. V Cannes mu unikla Zlatá Palma jen o vlásek, Almodóvar za něj získal cenu za scénář a šestice hlavních představitelek si společně odnesla cenu za ženský herecký výkon. Režisérova novinka ještě dostala výroční cenu filmových kritiků FIPRESCI a je horkým kandidátem na Oscara.

S poselstvím poledního filmu Pedra Almodóvara mají ale problém i zapálení feministé. Už ten úvod: temperamentní španělská hudba doprovází jízdu kamerou podél vesnického hřbitova, který je plný žen pečujících o náhrobky mrtvých mužů. Je to film o ženách, o jejich energii, odpovědnosti, iracionalitě a zvláštním způsobu myšlení, a muži se tu objevují jako dekorace anebo častěji jako lenoši, hlupáci, násilníci a otroci svých zvrhlých choutek.

Kde se objevují duchové

Přes absurdní zápletku si Volver můžeme docela dobře představit jako realistický film z padesátých let nebo jako zamotanou zprávu z černé kroniky. Snímek představuje typický Almodóvarův postmoderní svět; groteskní, barevný a vyumělkovaný od dlouhých nehtů „dělnice“ Penelope Cruz až po fantasticky složitý děj. „Vyprávět mé filmy několika slovy je pořád těžší,“ poznamenal Almodóvar. Je tu ale i něco pro něj nového: protiváhou ztřeštěného hemžení v „chudé“ madridské čtvrti je vážný svět starobylé vesnice, kamenné domy, podivná…