2006-1395-mobr-18A.gif
2006–1395-mobr-18A.gif • Autor: Respekt

2006-1395-vobr-18A.jpg
Fotografie: Zabírají příliš mnoho místa. Proč je neodstěhovat za hranice města? – Autor: Profimedia.cz/Corbis, www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Je studená neděle na konci letošního května. Skupinka dvanácti lidí stojí ve větru a dešti na rozsáhlém prostranství na okraji Prahy, s rozpřaženýma rukama gestikuluje nad provazy napnutými klikatě mezi kolíky uprostřed nedozírné travnaté pláně. „Tady bude obytný blok a tady náměstí,“ zaznívá. Později se skupinka účastníků usadí doprostřed právě vytyčeného „náměstí“ a začne společně svačit.

„Déšť a vítr asi odradily spoustu zájemců, doufali jsme, že přijde 30 až 40 účastníků,“ komentuje nízkou účast J. H. Crawford, známý americký konzultant, publicista a odborník na rozvoj měst dle principu udržitelného rozvoje. Do Prahy přijel představit svůj koncept modelové čtvrti bez automobilů. Za mizivého zájmu české veřejnosti jej předvedl na zelené louce v pražských Letňanech.

Skrýš ve vlastním autě

Myšlenka, že automobily lze úplně vyloučit z městských aglomerací, se mnohým lidem zdá příliš radikální. J. H. Crawford patří naopak k jejím největším světovým zastáncům. V knize Města bez aut (Carfree Cities, International Books, Utrecht 2000) shrnuje nevýhody automobilů v městských ulicích. Možná překvapivě není na prvním místě znečištění ovzduší, vysoký počet dopravních nehod, stresující pocit stálého ohrožení či vysoká hlučnost, ale to, že auta zabírají neuvěřitelně mnoho místa. „V některých městech amerického Západu a Jihu je až 70 % plochy městských center obětováno automobilům, přesto komunikace zůstávají ucpané,“ říká Crawford. „Auto-mobilita nefunguje.“

Osobní vozy a nákladní auta jednoznačně zvyšují mobilitu na venkově a v malých městech, v těch velkých ji však snižují. Každé auto vyžaduje několik parkovacích míst. Ulice se proto rozšiřují, aby se zvýšila dopravní kapacita. Pro jiné využití pak zbývá stále méně místa. Města se kvůli tomu zvětšují a polykají příměstské a venkovské oblasti. Jenže obrovská, rozptýlená města znamenají delší zásobovací cesty, delší cestování za prací či zábavou do center, a tedy více aut. Bezvýchodná smyčka se uzavírá.

Automobilový ruch v ulicích výrazně zhoršuje podmínky pro život, které ve městě vládnou. Situace je tak špatná, že stále více lidí cítí potřebu se skrývat v komfortních kabinách svých osobních vozů. O víkendech pak všichni prchají na venkov – jak jinak než v autech.

Je zajímavé, že mediální humbuk kolem hledání nových alternativních zdrojů energie pro automobily budoucnosti, způsobený závratně rostoucími cenami ropy, neřeší ani jeden z uvedených problémů. Na systémovou dopravní krizi ve městech existuje jediná odpověď – promyšlený a komfortní systém veřejné hromadné dopravy a zásobování kombinovaný se zahušťováním nově vznikající urbanistické struktury. Princip je jednoduchý – odstraníme auta a město se může „scvrknout“ na menší plochu.

Kompaktní město pokrývá menší území, které lze snadno dopravně obsloužit. Spotřebovává zároveň mnohem méně energie na osobu než rozrůstající se předměstí. Domy se v něm dotýkají bočními stěnami, což výrazně snižuje nároky na vytápění či klimatizaci. Z hlediska úspor energie je ideální čtyřposchoďová zástavba, která se ještě obejde bez výtahu.

Život v klidu a zeleni

Je však vůbec možné představit si život bez automobilu? Ráno se probouzíte do klidu a zeleně, není problémem si skočit pro čerstvé pečivo a noviny přes ulici, veškeré obchody a služby jsou v pohodlné vzdálenosti do pěti, maximálně deseti minut chůze. Svého syna či dceru snadno pěšky doprovodíte do blízké školky nebo se o ně postarají prarodiče, kteří jsou díky úplné bezbariérovosti ulic mnohem soběstačnější. Děti si mohou hrát na rozlehlém dvoře za domem, ale ani po cestě na hřiště či do školy jim na ulici nehrozí žádné nebezpečí. Početná malá náměstí vytvářejí prostor pro sousedská setkání a zároveň podněcují i obchodní a podnikatelské aktivity, běžné jsou třeba pouliční kavárny. Do práce můžete jezdit na kole, na nákup se hodí použít košík či přívěs. Starší a nemobilní lidé dají přednost spíše elektrickým vozíkům. Chodci však mají vždy přednost a ostatní jim musí přizpůsobit svoji rychlost.

Pokud cestujete dále do města či vám počasí nepřeje, zvolíte tramvaj či metro na hlavní ulici, nejdále deset minut pěšky od vašeho domu. Hlavní ulice s většími obchody je současně rájem cyklistů. Na tramvaj ani metro nemusíte čekat, protože jezdí každé čtyři minuty. Jsou čisté, moderní a vždy v nich najdete dost místa k sezení. Veřejná doprava je zcela zdarma. Umožňuje také přepravu menších nákladů, například nákupních vozíků, kočárků a jízdních kol.

Některé vagony metra a tramvají slouží k zásobování. Náklady cestují v již dnes běžně používaných přepravkách standardních rozměrů, které putují sítí automatizovaných překladišť. Kolem překladišť je soustředěn lehký průmysl a větší obchodní domy, kde se můžete stavit pro nákup po cestě z práce.

Běžné zásilky do malých obchodů cestují na ručních vozících, nákladních jízdních kolech či (v omezené míře) na malých akumulátorových vozících, které připomínají vozítka známá z golfových hřišť. Vozíky se pohybují maximální rychlostí 10–15 km/h, brzdná dráha je pak jen kolem deseti centimetrů. Podobným způsobem lze dopravit i velká zavazadla na rodinnou dovolenou; spediční služba zajistí jejich přepravu od prahu domu a my hromadnou dopravou zamíříme na nádraží, letiště či parkoviště na okraji města.

Jsme také doprava

Města a čtvrti, kde auta nejezdí, existují už dnes. Z velkých měst k nim patří pouze Benátky (které jsou ovšem ve specifické situaci), z menších například švýcarské letovisko Zermatt. V Amsterdamu se nachází čtvrť Westpark, která je postavena dle konceptu města bez aut. Projekt zahrnuje 600 obytných jednotek. Strana zelených ve Vídni staví kompaktní čtvrť s 250 byty; peníze, které ušetří za parkovací místa, investuje do solární energie, recyklace užitkové vody, do hřišť a internetové kavárny.

Jsou to zajímavé projekty, k přeměně současných měst na města bez aut je odtud ale ještě daleko. Cesta začíná u malých a postupných kroků. Řada měst omezila vjezd automobilů do centra (Londýn), jiná to plánují (například Paříž). Jízdní pruhy a parkoviště z center mizejí, nahrazují je pěší zóny, kam lze vyrazit za kulturou či nákupy. Veřejnost tato opatření zpravidla podporuje.

Podle Crawforda je důležité začít budováním infrastruktury (investovat do výstavby metra, tramvajových linek a zásobovacích systémů). Jakmile začne veřejná doprava kvalitně fungovat, lze auta postupně vylučovat ze stále větších oblastí a tam, kam vjet mohou, nechat majitele vozů platit vysoké poplatky. Až automobilový provoz klesne na určitou úroveň, může být zcela eliminován – nejsnáze toho lze dosáhnout v centru a přilehlých oblastech. Město se pak stává natolik tichým a klidným, že lidé již necítí potřebu o víkendech prchat na venkov. Garáže, které jsou v přechodném období ještě stále na kraji každé obytné čtvrti, se postupně stěhují až na hranici města.

Britská společnost BBC nedávno popsala případ obyvatelky Londýna Fiony Cameronové, která se nastěhovala do nové londýnské čtvrti bez automobilů. Nejprve se ovšem musela zavázat, že prodá své auto. Na oplátku získala bezplatné členství v klubu společného sdílení automobilů (v Británii např. carplus.org.uk nebo streetcar.co.uk). „Dřív jsem musela platit pojištění, silniční daň a četné opravy v servisech. Teď můžu utrácet za jiné věci,“ řekla mladá Londýňanka BBC.

V Británii se na některých místech začaly plánovaně stavět domy a byty bez parkování, ve kterých smí bydlet pouze ten, kdo nevlastní automobil. A v Česku? „Po takovém druhu bydlení u nás rozhodně není poptávka, lidé jsou příliš pohodlní. Státní politika nemá koncepci a nemotivuje cokoli v tomto ohledu dělat,“ říká Jakub Sklenka, předseda představenstva pražské developerské společnosti, která zapůjčila pozemky pro Crawfordovu demostrační akci. Ale i kdyby poptávka existovala, scházejí vstřícné zákony. Výstavba domů bez pevně stanoveného tabulkového počtu zajištěných parkovacích míst není v České republice povolena.

Snad aspoň trochu pomoci by mohly různé propagační akce, například manifestační cyklistické projížďky městem. Ty probíhají v posledním desetiletí s rostoucí intenzitou po celé Evropě. Budapešťské projížďky, nazvané Critical Mass, se letos účastnilo rekordních 32 tisíc cyklistů. Organizátoři podobné akce v Praze, která proběhne v rámci Evropského týdne mobility v pátek 22. září, doufají v účast aspoň několika set lidí. Projížďka se uskuteční za plného provozu, aby si lidé vyzkoušeli jízdu po městě pod ochranou větší skupiny cyklistů. Akce se bude konat pod heslem „neblokujeme dopravu, jsme doprava“.

Autor je šéfredaktorem architektonického časopisu Era 21.

Chtěli byste žít ve městě bez aut? Vzdali byste se svého vozu, případně jej nechávali na okraji města? Diskuse na www.respekt.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte