2006-1088-mobr-04A.gif
2006–1088-mobr-04A.gif • Autor: Respekt

2006-1088-vobr-04A.jpg
Fotografie: Za nás bez nás. (Zkouška americké rakety Minuteman III, Severní Dakota, USA 2005) – Autor: NASA • Autor: Respekt

Na počátku byla špionážní informace. Experti CIA nedávno ze satelitní družice vyčetli „podezřelý pohyb“ u jedné ostře sledované severokorejské základny. Vojenští stratégové vzápětí oznámili, že se Kimův strašidelný režim chystá k testovacímu odpálení balistické rakety s doletem až šest a půl tisíce kilometrů. Krátce nato zveřejnil izraelský tisk další silně znepokojivou zprávu: Írán pracuje na vývoji nové generace balistických střel, které jsou schopny zasáhnout jakýkoli cíl v Evropě.

Tváří v tvář těmto informacím nepřekvapilo, že USA oživily dřímající plán na obranný raketový deštník. Stejně tak začala hovořit o svém – hlavně evropském – plánu protiraketové obrany i Severoatlantická aliance. Debata zasáhla i Česko. Máme přistoupit na návrh Američanů, kteří chtějí v Česku postavit jednu základnu své globální bezpečnostní sítě? Tuzemští politici zatím většinou dávají najevo, že příliš velký zájem nemají. Pokud jde o společnou spojeneckou obranu, vyhovuje jim stávající klid v závětří.

Bezpečně mimo

Názory stran na americkou základnu a na to, jak o ní rozhodnout, jsou doopravdy různé. Dosluhující premiér Jiří Paroubek a jeho straničtí kolegové „nejsou proti“, ale navrhují, aby o stavbě rozhodlo referendum – protože jde o zásah do státní suverenity. Komunisté, dnes Paroubkovi stále bližší spojenci, jsou jako zásadní odpůrci americké vojenské přítomnosti kdekoli samozřejmě proti základně, stejně jako zelení, kteří se kloní k referendu. Lidovci a hlavně ODS jsou pro základnu. „Rozhodnout bude muset parlament na základě daleko přesnějších informací, než máme dnes,“ říká šéf ODS a nastupující ministerský předseda Mirek Topolánek.

Jeho zmínka o potřebě větší informovanosti sedí. Deklarace politiků „pro“ i „proti“ působí zatím amatérsky, nezasvěceně. Na jakém základě se rozhodují? Podle expertních rad a studií, nebo jen tak střílejí od boku v duchu stranických zahraničněpolitických ideologických not?

Z neoficiálních informací z ministerstva obrany i zahraničí vyplývá, že v tuto chvíli žádná expertní studie zabývající se pro potřeby politiků americkou základnou neexistuje. Američané dosud svou žádost nijak neupřesnili a mezi americkou stranou a českým ministerstvem obrany probíhají pouze technické konzultace, které mají Američanům pomoci zorientovat se v otázce, zda tu pro jejich základnu vůbec existují technické podmínky. Podle našeho velvyslance při NATO Štefana Füleho mají ovšem experti k dispozici odbornou zprávu o obranném systému NATO, která může o výhodách či rizikových faktorech americké základny v Česku mnohé napovědět. „Obě studie by se v mnohém překrývaly,“ říká Füle, „a já věřím, že bychom dokázali pro vládu včas připravit materiál, který by jí umožňoval učinit odpovídající rozhodnutí.“

Takový materiál by byl samozřejmě tajný. O jeho případném zveřejnění by musely rozhodnout všechny strany, tedy v případě alianční studie členské země NATO, v případě zvláštní americké analýzy by s odtajněním museli souhlasit sami Američané. Tu komplikaci je důležité připomenout. Plyne z ní totiž otázka pro zmíněné stoupence referenda: na základě jakých informací by se občané v hlasování o základně rozhodovali?

„O tom jsme zatím nijak podrobně nedebatovali,“ říká poslanec ČSSD a člen obranného a bezpečnostního výboru bývalé sněmovny Antonín Seďa. „Ale než se referendum připraví, budou určitě k dispozici alespoň částečně zveřejnitelné analýzy o bezpečnostních rizikách a případných ekonomických přínosech základny.“

Poslanec zelených Ondřej Liška chce, aby referendum proběhlo až na základě odtajněných expertních materiálů. Fakt, že se něco takového nedá stihnout, ho nechává chladným – v tom případě základna prostě nebude, tím lépe. Poslanec Liška má totiž s Američany, kteří podle něj nerespektují názory spojenců v NATO, skutečný problém a jejich samostatné vojenské zařízení v Česku bere spíš jako hrozbu: „Mohli by odtud klidně zaútočit na jinou zemi, třeba na Írán,“ říká delegát zelených a americkou žádost o základnu bez konkrétních parametrů označuje za vydírání.

Podobně se na věc dívá komunistická strana. „Kam vstoupí Američané, tam se bezpečnost snižuje, a nikoli zvyšuje,“ říká tisková mluvčí KSČM Monika Hoření a dodává, že až budeme mimo jakékoli „útočné vojenské svazky, jako je NATO“, budeme v bezpečí, protože nikdo nebude mít důvod nás napadat.

Pozoruhodně v tomto kontextu působí mlčení vrchního velitele ozbrojených sil, prezidenta Václava Klause. Pan prezident dostal písemně zaslané dotazy na začátku minulého týdne, nicméně, slovy ředitele tiskového odboru Petra Hájka, „bohužel nenašel ve svém zcela zaplněném pracovním programu čas, aby se touto otázkou mohl zabývat“.

Naproti tomu dlouholetý stínový ministr obrany ODS Petr Nečas je přesvědčen, že je třeba se spojenci široce spolupracovat a že Američanům máme vyjít vstříc. „Zatím se pouze ptají, zda bychom poskytli prostor pro základnu, a to bychom podpořili,“ říká. Ani on přitom nemá k ruce nějakou konkrétní studii. „Problematiku amerického antiraketového systému sleduji už dlouho v tisku,“ vysvětluje.

Spoléhat na jejich zbraně

„Zatím se není o čem bavit,“ vzkazuje přes svůj tiskový odbor ministerstvo obrany na dotaz, jestli předložil tento rezort vládě nějaké odborné vyjádření. „Žádné konkrétní plány neexistují, jde jen o politický souhlas či nesouhlas se stavbou,“ říká tisková mluvčí Iva Ruskovská. Tak znovu – i politici se musí rozhodovat na základě konkrétních informací. V tomto případě třeba o tom, jakým bezpečnostním přínosem může základna být, či naopak jaká může přinést rizika, co znamená společná obrana a také jaké riziko může představovat naše odmítnutí. Času není moc, ministr zahraničí Cyril Svoboda potvrdil, že bychom měli kvůli rozhodování tamního Kongresu dát Američanům odpověď do konce letošního září. Jenže žádná taková studie neexistuje – zdejší experti prostě odmítají cokoli analyzovat bez „parametrů“, tedy bez podrobností typu kolik raket v silech bude či kolik hektarů základna zabere.

Jak tedy o základně uvažují lidé mimo ministerstvo, kteří se bezpečnostní problematikou dlouhodobě zabývají? Například Václav Bartuška, jenž přednáší bezpečnostní studia na New York University v Praze, v ní vidí příležitost, jak vzít na sebe odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. „Pro Česko je navrhovaná výstavba jedné z amerických protiraketových základen na našem území důležitá. Musíme se rozhodnout, jestli se v naší obranné alianci budeme chovat jako černí pasažéři a povezeme se zadarmo, nebo jestli si připustíme, že bezpečnost má nějakou cenu a my jsme ji ochotni zaplatit,“ říká Bartuška. „Američané jsou hlavní zárukou bezpečnosti a teď přehodnocují své závazky ve světě. Dnes se s námi o bezpečnosti baví, ale pokud vypadneme ze hry kvůli nechuti se nějak angažovat, můžeme taky zjistit, že z NATO se stal jen diskusní klub, skutečná debata o bezpečnosti se přesunula jinam a my u ní nejsme.“ Podobně uvažuje i navrhovaný ministr zahraničí Alexandr Vondra. „Nemůžeme nechat obranu na spojencích, nemůžeme se spoléhat na jejich zbraně, musíme být aktivnější,“ říká Vondra, který je vůči stavbě základny vstřícný. „Ta debata o ní by měla být mnohem hlasitější a já se o to budu zasazovat,“ dodává.

Jste pro rozmístění amerických raket v Česku? Diskutujte na www.respekt.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte