0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 8/2005
8/2005 • 20.–27. 2. 2005

2005/8

Editorial

Editorial

Marek Švehla

Vážené dámy, vážení pánové,

i v tomto čísle pokračujeme v
odhalování podnikání manželky premiéra Šárky Grossové. V tuto chvíli již případ získává rozměry doslova kriminální, jak se podařilo odhalit Jaroslavu Spurnému a Janě Neumannové. Premiér Gross se už minulý týden nechal ve sněmovně slyšet, že proti Respektu podniká právní kroky. Přitom většinu našich informací během poslaneckých interpelací potvrdil a ty ostatní jsou z otevřených zdrojů.
V ekonomické rubrice doporučujeme rozhovor s novým členem ČNB Miroslavem Singerem a v domácí rubrice článek o mizejících kouzelných místech českých měst. V příštím čísle se můžete těšit na téma ze Saúdské Arábie a samozřejmě další sledování vnitropolitické situace, která se stále více zahřívá. Přejeme hezký, byť chladný týden.

Scéna

Co se děje ve světě

Radovan Holub

Maďarský filmový týden je nejlépe zorganizovanou přehlídkou domácí kinematografie v postkomunistické Evropě. Letošní ročník, který proběhl v Budapešti počátkem února, navíc ukázal, že zdejší film prochází pozoruhodnou proměnou.
Příčinou je tzv. filmový zákon, který Maďaři loni v květnu přijali jako první stát postkomunistické Evropy. Norma chce přitáhnout do výroby filmů více peněz ze státního i soukromého sektoru. Producenti a sponzoři, kteří investují do filmu, získali výhodné možnosti daňových odpisů a subvencí, státní podpora domácí kinematografie vzrostla dokonce desetinásobně. Dva hlavní podpůrné fondy tak loni rozdělily filmařům v přepočtu přes 240 milionů korun. Pro srovnání: ve stejně velkém Česku šlo ze státního fondu na kinematografii loni jen 68 milionů korun. Nových lákadel filmového podnikání využili v Maďarsku i soukromníci – během půl roku investovali do výroby filmů 85 milionů korun.

Hudba

Jaroslav Pašmik

„Rádi se pohybujeme na hranici špatného vkusu,“ říká kytarista německé metalovo-industriální kapely Rammstein. Po dlouhé době se o vkusu této kapely bude moci na vlastní kůži přesvědčit i zdejší publikum. Rammstein, současná nejslavnější německy zpívající skupina, rozehraje svou teatrální pyrotechnickou show toto úterý v ostravské ČEZ Aréně. Jako předskokani vystoupí Apocalyptica – metalová cella z Finska.

Film

Petr Třešňák

Příběhy obyčejného šílenství scenáristy a režiséra Petra Zelenky se hrají v pražském Dejvickém divadle už nějaký ten pátek, nyní se autor rozhodl je převést do filmové podoby. Hlavní roli muže, jemuž se život postupně vymyká z rukou, ztvárňuje herec Ivan Trojan. Podobně jako ve svých předchozích opusech Knoflíkáři nebo Rok ďábla si i tady Zelenka libuje v bizarnostech a absurdních situacích: hrdina Petr, jemuž se postupně zhroutí kariéra leteckého navigátora, za úplatu coby voyeur sleduje sousedy při sexu, jeho matka má jakousi charitativní úchylku a nutkání zásobovat celý svět balíky s obnošeným šatstvem. Film chce humornou formou pojednávat o vztazích a lásce. Premiéra se koná tento čtvrtek 24. 2.

Výstavy

Petr Třešňák

Zajímavá díla čtyř českých výtvarníků střední generace je možné shlédnout na výstavě nazvané A na co myslíš ty v Galerii hlavního města Prahy na Mariánském náměstí). Petra Nikla (viz foto), Tomáše Císařovského, Antonína Střížka a Jana Mertu spojuje podle kurátora expozice Marka Pokorného téma paměti. Všichni „vytrvale malují, domýšlejí a rozvíjejí svá východiska z 80. let“, říká Pokorný a dodává: „Navíc je pro mne tato sestava autorů jakousi generační šifrou – jsou narozeni v rozmezí deseti let (1952–62) a jejich dílo se váže ke zkušenostem ze světa, který už autoři narození po roce 1965 nezakusili.“

Knihy

Viktor Šlajchrt

Na státní úrovni jsou sice vztahy mezi Němci a Čechy nebývale solidní, veřejné mínění však na obou stranách občas propadá obavám, nedůvěře, ba dokonce nevraživým stereotypům. Pro knihu Josefa Škrábka Včerejší strach se obtížně hledá tematická přihrádka, neboť od velké historie volně přechází k osobním historkám a žánrově těká mezi výkladem, esejem a beletrizovanými memoáry. Právě tím však ukazuje, jak komplexní je česko-německá problematika. Autor, který pochází z Valče na Karlovarsku, poutavě vylíčil svou osobní verzi dějin, která jistě není vědecky objektivní, může však být lidsky přijatelná pro Čechy i Němce. O prvním vydání knihy jsme už před časem referovali, nyní přichází Vyšehrad s druhou, podstatně rozšířenou verzí.

Tip

Petr Třešňák

„Vše, co jste chtěli vidět na nezávislé divadelní scéně a minulý rok jste to nestihli“ – tímhle všeříkajícím podtitulem se prezentuje přehlídka Malá inventura, která proběhne tento týden od středy do neděle (23.–27. 2.) v pražských divadlech Alfred ve dvoře, Univerzální prostor NoD a Archa. Kdo si chce udržet přehled o divadelním dění, neměl by si ji nechat ujít.

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Hudebníky a boxery oškubete snadno

Marek Irgl

Norsko má velký román

Helena Březinová

Láska v poušti Gobi

Jaroslav Pašmik

„Víte, proč velbloud nemá parohy? Jednou k němu přišel jelen a půjčil si je na oslavu. Prý že je hned druhý den vrátí. Ale nevrátil,“ vypráví stařičký pastevec a nakládá na svého dvouhrbého přítele trochu roští. Bajka tvoří předehru k okouzlujícímu mongolsko-německému snímku Příběh o uplakaném velbloudovi, jenž u nás nedávno zazářil na festivalu Dny evropského filmu a nyní vstupuje do kin. Sugestivní film ze života pastevců v mongolské poušti Gobi se pohybuje na pomezí dokumentu a hraného filmu a ukazuje, jak staré rituály dokáží probouzet mateřskou lásku.

Osamělá pouť Aléna Diviše

Viktor Šlajchrt

Díla některých umělců nepřitahují zájem publika ani tak svými estetickými hodnotami, ale spíš jako relikvie pozoruhodných osudů. Vincent van Gogh si v každém svém obrazu vždy znovu řeže ucho, Goya flirtuje s nahatou vévodkyní, Slavíček sahá po revolveru. Jenže legendy či anekdoty, jež v populárnějších výkladech umění slouží jako literární klíče k výtvarným šifrám, mohou odvádět pozornost od podstaty. Dnes už se například stává zjevným, že Vladimír Boudník značně přesahuje roli, kterou mu přisoudil Bohumil Hrabal v historkách o „něžném barbarovi“. Není ovšem zdaleka jisté, zda by o něm širší veřejnost bez textů oblíbeného spisovatele vůbec věděla. Vztah mezi umělcovým osudem, jak jej zachycuje legenda, a dochovaným dílem, jež lze rozvěsit ve výstavních síních, je spletitý i v případě Aléna Diviše (1900–1956), malíře, jenž byl za života opomíjen a podceňován, zemřel v bídě prakticky neznámý a dodnes se obtížně zařazuje do schémat českého moderního umění. Jeho pozůstalost objevil v druhé polovině šedesátých let historik umění Jaromír Zemina, za normalizace se však zprávy o nevšedním díle a osudu šířily jen skrytě, a když mu na podzim 1989 konečně uspořádali první větší výstavu, zastínily ji politické události. V následujících letech se Diviš sice dočkal uznání, ale teprve nynější velká výstava v pražském Rudolfinu zřejmě ukáže, do jaké míry je fascinující výpověď jeho díla nadčasová.

Domov

Připomeňme si

Jaroslav Spurný

Kam mizí duše našich měst

Eliška Bártová

Pohodáři ze Sluníčka

Markéta Pilátová

Problém se Šárkou roste

Jaroslav Spurný, Jana Neumannová

Problémy premiéra Grosse s podezřelým majetkem a podnikáním jeho ženy ani zdaleka nekončí. Naopak, z nově objevovaných informací je jasné, že rozplétání tohoto příběhu ještě pořádně nezačalo. A že může přinést opravdová překvapení. Podle veřejně dostupných dokumentů, které má Respekt k dispozici, Libuše Barková při ručení za bankovní úvěr pro Šárku Grossovou podváděla. Navíc přibývají důkazy, že paní Barková není jen pronajímatelkou domu pro nevěstinec Escade, ale přímo majitelkou tohoto nevěstince. To zásadně posiluje už tak velké podezření, že se společný mnohamilionový projekt dvojice Grossová-Barková opíral o špinavé peníze. Takže premiér a jeho žena mají co vysvětlovat i poté, co se Šárka Grossová uvolila dočasně předat svůj byznys do správy prozatím neznámé advokátní kanceláře.

Vymahač, který umí proplout

Marek Pokorný

Zdeněk Altner se stal jedním z nejznámějších právníků v zemi. Poté co premiér Gross minulý týden přiznal, že mu jeho strana dluží čtyři sta milionů korun. Advokát vyhrál pro sociální demokracii před pěti lety nad státem Lidový dům a s vládnoucí partají se soudí o své astronomické palmáre. Zatím úspěšně. Soud mu již – i když nepravomocně – přiřkl koncem loňského roku prvních 119 milionů korun. Advokát však současně čelí kárné žalobě stavovské komory: podle ní zneužil tísně svého klienta a sjednal si nemravně vysokou odměnu. Mnohem zajímavější než spor s ČSSD je však samotný příběh advokáta Altnera, který poodhaluje i temná historická zákoutí vládnoucí strany.

Lidovci řekli premiérovi Ne

Silvie Lauder

Dokud šlo ještě o tragikomické okolnosti půjčky Stanislava Grosse na koupi luxusního bytu, zůstávali koaliční partneři ČSSD na straně předsedy vlády. Jenže na přelomu předminulého a minulého týdne začal dostávat jasné obrysy příběh, který Grossův nevyjasněný dluh za byt co do závažnosti hravě přebije.