mobrazek_229.gif
mobrazek_229.gif • Autor: Respekt

vobrazek_229.jpeg
Fotografie: Zastav se kdo můžeš a volej Kněžínkovi: projekt nové stavby na Malé Straně… Repro Cigler Marani Architects • Autor: Respekt

V samém centru Prahy se schyluje k stavitelskému průlomu. Magistrát v minulých dnech povolil – i přes nesouhlas památkářských institucí – na Malé Straně postavit dům se čtyřmi luxusními byty a velkými podzemními garážemi. A to na parcele, kde od nepaměti nestál žádný obytný objekt. Podle zneklidněných památkářů to je nebezpečný precedent v čase, kdy v historickém centru stále ubývá volných prostranství a půvabných plácků. „Může se stát, že se zanedlouho přesune stavební činnost i na Kampu. Památkáři nebudou mít argumenty, kterými by investory zastavili,“ obává se hlavní pražský konzervátor Josef Štulc.

Pawlowského tabu

Ve středověkém jádru Prahy je oproti ostatním metropolím nebývale mnoho zeleně – například v Paříži, Norimberku či Krakově není v nejstarším centru jediný park. Pro českou metropoli to je jeden z významných důvodů, proč se řadí mezi památky UNESCO. Konkrétně na Malé Straně je zachován historický poměr zastavěných a nezastavěných ploch přes 150 let (od průmyslové revoluce, kdy se investoři zaměřili na výstavbu předměstí). Doposud zde bylo pravidlem, že se zastavují pouze proluky a místa, kde již domy v minulosti stály.

Průlomový dům na Malé Straně si chce postavit českošvýcarský realitní magnát Sebastian Pawlowski. A to na břehu Vltavy, hned vedle historické Hergetovy cihelny, kterou si před lety od města pronajal a zrekonstruoval (nyní je zde luxusní restaurace a galerie). Nový dům navrhl renomovaný architekt Jakub Cigler. Chystaná stavba je decentní, citlivá, do okolí dobře zapadá. Jenže má vzniknout na místě, kde podle všech dostupných historických pramenů nikdy žádný obytný dům nestál. Kdysi tu býval dřevěný sklad, za komunistů garáže, po povodních v létě 2002 je parcela prázdná.

Proti stavbě se postavily prakticky všechny odborné instituce – Národní památkový ústav a jeho vědecká rada, poradní sbor památkářů pražského magistrátu –, protestuje i Klub za starou Prahu. „Někdy je největším architektonickým počinem nepostavit nic. Volné plochy mají ve městě stejnou hodnotu jako kvalitní stavby,“ vysvětluje Josef Solař z Národního památkového ústavu.

Magistrát loni sliboval veřejnou debatu, kde by malostranští starousedlíci řekli ke stavbě své připomínky či námitky; setkání však dodnes neproběhlo. Architekt Jan Kasl, bývalý pražský primátor a dnešní šéf magistrátní opozice, je v rozpacích z toho, že precedentem na městských pozemcích se má stát právě Pawlowského dům: „Kdyby šlo o muzeum nebo jinou budovu s obecně prospěšným účelem, tak to stojí za debatu. Ale když se jedná o takto komerční projekt, asi opravdu nemá smysl prolamovat tabu.“

Ředitel památkového odboru pražského magistrátu Jan Kněžínek, který dal na plány rozhodující razítko, na námitky říká: „Ten projekt neuškodí a to je pro mě podstatné.“ Podle něj bude stavba přínosná, protože krásu Prahy vidí především v prolínání architektonických stylů. Kněžínek se také opírá o posudky tří odborníků, kteří stavbu podporují (všechny tři si najal a zaplatil sám investor). Rozhodnutí může změnit jen ministerstvo kultury, ovšem jen pokud zjistí, že magistrát postupoval nezákonně. Rozhodnutí má padnout zhruba do měsíce. Pak může Pawlowski začít stavět.

Kde se nedá bydlet

Památkáři berou malostranský precedens tak vážně proto, že i bez něj v centru Prahy ubývá volného místa. Dosud se zaplňovaly proluky mezi domy. V okolí Václavského náměstí přišly na řadu i dvory, kde dřív rostlo aspoň pár stromů. „Malebné dvorky byly vždy součástí historické Prahy. A navíc – kvůli husté zástavbě se velmi zhoršuje kvalita životního prostředí,“ upozorňuje památkář Josef Solař. Problém není jen v tom, že kanceláře a obchody lákají další auta, ale přeplněné části města navíc kvůli nedostatku zeleně přestávají dýchat. Příkladem je Havelský trh poblíž Staroměstského náměstí, na jehož ploše se střídají stavby s chodníky či silnicemi. „V parném létě se tam nedá vydržet. Chybí tam tráva, takže se nemá kudy odpařovat voda v zemi. Ta pak ke všemu vzlíná do stěn domů,“ vysvětluje Solař.

O zeleň a dětské hřiště tak přišli třeba lidé v okolí Štěpánské ulice nad Václavským náměstím, kde se křižují velmi frekventované silnice: na volném plácku vedle rotundy sv. Longina vyrostla obří kancelářská budova. „Většina míst se zastavuje pro komerční účely. Město si nenechává žádnou rezervu pro stavby, které samo v centru potřebuje,“ říká konzervátor Štulc. Například Národní knihovna nutně potřebuje novou budovu, protože historické Klementinum jí už mnoho let nedostačuje. Ideální příležitost se jí nabídla, když ministerstvo obrany prodávalo zaniklá kasárna na náměstí Republiky. Jenže i na této největší parcele v centru dostal přednost komerční objekt, takže Národní knihovna bude nejspíš stavět na Letenské pláni, kde zabere kus dnešního parku.

Ubývající prostranství se netýkají jen ceněného jádra Prahy. Daleko od centra, na Budějovickém náměstí, stojí malý parčík, kde kdysi bývala konečná tramvaje (odehrával se tu film U nás na konečné). Asi sto metrů odsud vede rušná magistrála. Administrativní budovy v okolí rostou jako houby po dešti – a jedné má padnout za oběť i tento parčík. „Pokácí tu čtyřicet šest vzrostlých stromů. Teď budeme mít nejbližší zeleň dva kilometry daleko,“ stěžuje si starousedlice Jana Novotná. Zhruba tisíc místních občanů podepsalo protestní petici. „Nebude tu žádné místo, kde by si mohly starší děti hrát, zůstane tu jen pár pískovišť. Nemůžeme se účinně bránit. Město informovalo občany pozdě, to už byl pozemek prodaný,“ říká právnička Svatava Derková. „Ten pozemek byl vždycky určen ke stavbě,“ namítá starosta Prahy 4 Zdeněk Hovorka. „Nikdy to nebyla nějaká přírodně chráněná lokalita. A prosím vás, Praha 4 má i tak v průměru největší počet metrů čtverečních zeleně na obyvatele.“

Ó, Jeruzaléme

Ke sporným stavbám by nemuselo dojít, kdyby Praha měla své regulační plány, jež určují, které pozemky jsou určeny pro zástavbu a na kterých zůstane zeleň. (Územní plán je příliš obecný, nezabývá se konkrétními parcelami.) Velmi striktní pravidla má například Jeruzalém, kde se smí stavět jen z tradičního pískovce. Takový dokument mají i některé brněnské oblasti.

V Praze existuje jediný regulační plán – na Anenskou oblast na Starém Městě. Důvod, proč zde tyto plány nejsou, vysvětluje bývalý pražský primátor Jan Kasl tím, že současná situace investorům vyhovuje: „Je tu jasná snaha ponechat si prostor pro handlování.“ Starosta Prahy 4 Hovorka na rovinu říká, že s regulačním plánem nepočítá. „V pražské realitě to není možné,“ říká s tím, že do plánu by mluvilo příliš mnoho institucí a nemohly by se domluvit. Co říká na to, že Anenská čtvrť takový plán má? „O tom ani nevím. Je to zdlouhavý proces, nám stačí regulační prvky podle stavebního zákona,“ říká Hovorka.

Radní: pochvalme se sami

Od roku 1992 je Praha zapsaná na seznamu UNESCO. Na podzim letošního roku má přijet kontrola z pařížské centrály této světové památkářské organizace, aby posoudila, zda si – vzhledem k zástavbě posledních let – metropole ještě zaslouží být na seznamu, zda patří spíš do kolonky „památka v ohrožení“ či má být dokonce vyškrtnuta docela. Jedním z podkladů pro UNESCO bude tzv. monitorovací zpráva, na níž pracuje Pražský památkový ústav. „Ta zpráva nemůže být jiná než negativní,“ říká Josef Solař z této instituce. Důvodů je víc, jeden uvádí hlavní pražský konzervátor Josef Štulc: „Od doby, kdy byla Praha zapsána na seznam, byla prakticky veškerá právní ochrana památek zrušena.“ Zpráva také hodnotí různé projekty posledních let: kromě chystané novostavby u Hergetovy cihelny kritizuje některá komerční centra (vedle rotundy sv. Longina, na Karlově náměstí, na Náměstí republiky). Naopak chválí rekonstrukce pražských paláců či proslulý Tančící dům na nábřeží Vltavy.

Když rozpracovanou, převážně negativní zprávu uviděli magistrátní úředníci, reakce byla rychlá. Náměstek primátora Jan Bürgermeister navrhl ministerstvu kultury, že magistrát zprávu vypracuje sám – s argumentem, že správcem památek je město. „V tuto chvíli tedy sice pracují dvě skupiny, ale nemusíte se bát, do UNESCO pošleme konsenzuální výsledek,“ říká Bürgermeister, který je známým zastáncem většiny sporných staveb v památkové rezervaci. Definitivní slovo v tom, jaká verze poputuje do pařížské centrály, má ministerstvo kultury. Ministrův náměstek Zdeněk Novák se zatím omezuje jen na obecné vyjádření, že obě zprávy nechá posoudit svými odborníky.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte