Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB neuzavřely kartelovou dohodu při stanovování cen svých služeb. Nebo přesněji: nejsou na to přímé důkazy. To alespoň v pátek oznámil současný šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina po půlročním správním řízení, které velkou razií v ústředích peněžních ústavů zahájil jako svou poslední akci odcházející šéf úřadu Josef Bednář. Co z toho plyne? Jistě, banky dosahují rekordních zisků, jejich ceníky jsou nepřehledné a v zemi jsou jedny z nejvyšších poplatků v Evropě. To, že se tři lidé – nebo banky, to je ostatně jedno – chovají nemravně, neznamená, že se na tom předem domluvili. Pachuť ale zůstává.
Co by se stalo, kdyby nějaká země opustila eurozónu? Ohrozilo by to majitele státních dluhopisů? Takovou otázku si položili analytici ratingové agentury Standard & Poor’s. Podle nich by mohly eurozónu opustit Itálie či Řecko kvůli snaze o zvýšení konkurenceschopnosti. Jak píše týdeník Economist, pokud by k takové akci došlo zhruba za rok, Itálie by pak okamžitě devalvovala svou liru o 27 procent a Řecko drachmu téměř o polovinu. To by sice zlevnilo řecké a italské zboží, ale jejich dluhy přepočítané z eur by se okamžitě účetně hrozivě zvětšily a obě země by měly potíže je splácet. To by mohlo vést k ekonomickým potížím. Kupodivu podle expertů ze Standard & Poor’s by na celé operaci neprodělali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
