Než přijde Velký přelom

Když vystudovaný fyzik a chemik Charles Percy Snow, takto baron z Leicesteru, vydal v roce 1959 vlivnou knihu Dvojí kultura, označil v ní za příslušníky první kultury hlavně literární intelektuály, ke kultuře druhé pak počítal zejména vědce. Jak si postěžoval, ke škodě všech spolu přitom obě kultury bohužel téměř nekomunikují. Trvalo šestatřicet let, než americký myslitel John Brockman v roce 1995 jeho myšlenku zvedl a začal hovořit o kultuře třetí, která se podle jeho mínění pomalu začala vynořovat a již vytvářejí lidé z empirického světa, vědci a technici. Čas mu dal za pravdu v tom, že právě tito lidé dnes stále častěji zaujímají postavení tradičních intelektuálů „první kultury“ a vyjadřují se i k otázkám smyslu člověka a světa či uspořádání společnosti. Zbývá tak otázka: Pletou se do věcí, kterým nemohou rozumět, anebo tradiční intelektuálové vršili velká slova tak dlouho, až se v nich utopili?

Wittgenstein a vysavač

Pojem „intelektuál“ byl dlouhou dobu vyhrazen lidem od literatury, zejména literárním kritikům a vzdělancům s filozofickým zázemím. Mnoho z těchto lidí se distancovalo od přírodních věd a dodnes se veřejně chlubí třeba tím, že neznají matematiku, jako by neznat matematiku byla nezbytná vstupenka do intelektuálního světa, a nikoliv nedostatek. Nenajdete však vědce, který by byl pyšný, že nezná Shakespeara. První kultura je ve své podstatě…