Zápas o duši venkova

Minulý týden nečekaně zemřel ve věku 62 let sociolog Bohuslav Blažek, který se sám nazýval sociálním ekologem. Teprve když po nějakém člověku zůstane mezera, která jde těžko zaplnit, uvědomujeme si, jak budeme postrádat člověka, jehož životní náplní se stalo být „šídlem v pytli“. V posledních nejméně deseti letech svého života fungoval osobitým způsobem – snažil se hluboce vyhmátnout nějaký skrytý problém, nebál se v mezích mírné slušnosti vyprovokovat konflikt. A když na udičku zasekl něco, co danou společnost trápí, tak vůbec nenásledovalo nějaké nemilosrdné odkrytí, ale začal s neduhem pracovat. Jeho hlavní téma byl český venkov.

Začarovaný kruh

Město je rychlé a chaotické, má památky a dějiny. Venkov je pomalejší a víc je součástí krajiny. Městské památky se dají obnovit, ale obnova venkova není návrat k nějakému datu, nýbrž k základnímu principu bytí venkova, a tím je neustálé obnovování sebe sama. Obnova ve venkovském smyslu je provedena tím lépe, čím méně odborníků na obnovu venkova se jí účastní. Dějů se totiž ujímá samotný ekosociální systém, což je příroda s lidskou spoluúčastí. Obnova města je něco jako pěstování anglického trávníku, který je nutné sekat každý týden. Horskou louku však kosíme jednou za tři měsíce.

Bohuslav Blažek ve svých pracích neustále vyvažoval onu přírodní a sociální složku. Upozorňoval, že venkovský člověk se sice…