Reklama
Předplatit
Respekt
komentáře
agenda
kontext
rozhovory
podcasty
Vyhledávání
2004/48 • RESPEKT 48/2004
Archiv
Koupit předplatné
Předplatit
Přihlásit
2004/48
48/2004, 21.–28. 11. 2004
Koupit vydání
Vydání
14.–21. 11. 2004
Vydání
28. 11. – 5. 12. 2004
Editorial
Editorial
Tomáš Němeček
Minulý týden
Minulý týden
Ivan Lamper
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Je třeba zabít Kamila
Erik Tabery
Přídavek pana Eminema
Jaroslav Pašmik
Americký rapper Eminem (32) vydává po dvou letech novou desku Encore (Přídavek). Na svět přišla neplánovaně o týden dřív, protože ji kdosi rozesel volně po internetu. Originál tedy musel ze skladu předčasně, aby se omezily ztráty. První reakce na album jsou vesměs skeptické. Někteří kritici znuděně zívají nad jeho „recyklovaným obsahem“, jiní obracejí oči v sloup nad „pubertálním humorem“, další přece jen tleskají, ale tak nějak zdrženlivě. Že by největší současná hvězda pop music, jak rappera mnozí nazývají, začala vyhasínat?
Cena pro Mančušku
Petr Třešňák
Gulag – příběhy obětí a vrahů
Jan Machonin
Patnáct let po pádu komunismu ve východní Evropě napsala americká historička Anne Applebaumová knihu, v níž sumarizuje dějiny systému sovětských koncentračních táborů známých pod zkratkou GULAG. Stejnojmenný svazek, který v loňském roce získal v USA Pulitzerovu cenu a nyní vychází v českém překladu Petrušky Šustrové, splňuje všechny náležitosti pro to, aby byl v upoutávkách po právu nazýván „vynikající vědeckou prací“. Nicméně vzácnost této knihy spočívá především v tom, že kritéria vědeckosti v mnohém přesahuje.
Scéna
Co se děje ve světě
Tomáš Weiss
Hudba
Jaroslav Pašmik
Televize
Petr Třešňák
Film
Petr Třešňák
Knihy
Viktor Šlajchrt
Tip
Jaroslav Pašmik
Dopisy
Dopisy
Respekt
Diskuse
Kdo určuje morálku
Karel Miller
Civilizace
Tajemství alergií
Kaleidoskop
Jan Stejskal
Monstra bez úcty a nenávisti
Viktor Šlajchrt
Hamletovský pocit, že „vymknuta z kloubů doba šílí“, přepadá čas od času každou generaci. Člověk se může utěšovat snad jen tím, že pokud přežije, dozví se jednou od historiků něco o pozadí všech těch absurdit, které odněkud seshora určovaly dráhu jeho osudu. Soubor nepříliš lichotivých portrétů šesti prominentů českého stalinismu v publikaci Karla Kaplana a Pavla Kosatíka Gottwaldovi muži vychází v tomto ohledu s fatálním zpožděním. Valná část těch, jejichž životy nenapravitelně poškodila cháska, jež v roce 1948 převzala moc ve státě, už nežije.
Rozhovory
Naše téma: drogy, hranice, voda
Markéta Pilátová
JORGE G. CASTAŃEDA se narodil v Mexico City roku 1953. Vystudoval univerzitu v Princetonu (USA) a získal doktorát z ekonomické historie na univerzitě v Paříži. Dlouhá léta působil jako pedagog na katedře politických a sociálních věd Autonomní univerzity v Mexiku. Od roku 1980 vydal celkem 11 knih z oblasti historie a politiky. Nejznámější z nich Život v rudé barvě (česky r. 2003 pod názvem Compańero – Život a smrt Che Guevary) či Odzbrojená utopie vyšly ve velkých nákladech a jsou často překládány. Jorge G. Castańeda vstoupil v roce 1994 do politiky jako zakladatel politického fóra tzv. skupiny San Ángel. Pracoval pro současného prezidenta Vicenta Foxe Quesadu jako volební stratég a byl v jeho vládě ministrem zahraničí. Před rokem odstoupil a letos na jaře zahájil vlastní prezidentskou kampaň. Nedávno navštívil ČR jako host Fóra 2000.
Téma
Přeskoč krávu proti AIDS
Kateřina Šafaříková
Z dvojice dobrá a špatná zpráva vyřiďme nejprve tu druhou: Afriku stále ničí AIDS. A teď tu hezčí část: situace se však pomalu mění k lepšímu. Objevily se léky a také stále více dobrovolníků, kteří šíří informace a nabízejí pomoc. Optimismus vzrůstá, vyhráno ale stále není. Jak takový boj o přežití vypadá v praxi, sledovala naše reportérka v bohem zapomenuté Zambii.
Zahraničí
Svět kolem
Zbyněk Petráček
Chorvatsko vs. Srbsko
Robert Mikoláš
Miliarda hledá práci
Petra Červená
I chudí Maďaři chtějí do Evropy
Petr Morvay
Pokračovat v nastoleném kurzu
Michal Sedláček
Jak bývá ve Spojených státech obvyklé, i letos – podobně jako po každých volbách – přichází do Washingtonu nová garnitura politiků, diplomatů a úředníků. Ačkoli změny na amerických ministerstvech nebývají v případě znovuzvolení prezidenta tak radikální, jako když se střídají obyvatelé Bílého domu, přesto šéfové americké administrativy do druhého volebního období většinou nastupují s podstatně obměněným týmem. Ronald Reagan vyměnil po svém znovuzvolení v roce 1984 polovinu svého kabinetu a Bill Clinton do své druhé vlády jmenoval hned devět nových členů.
Dobré zprávy z Kašmíru
Marek Švehla
Svítání nad Fallúdžou
Ekonomika
Třikrát na okraj
Marek Pokorný, Marek Hudema
Pražská burza obživne
Marek Hudema, Pavel Kohout
Za monopol až na věky
Miroslav Zajíček
Poslanci ČSSD Josef Hojdar a Jaromír Schling vytáhli do boje za monopol České pošty. Před dvěma lety ho narušila společnost Mediaservis, a to v oblasti doručování firemních prospektů, katalogů atd. (tzv. direct mail). Využila nejednoznačností v zákoně, který jinak zaručuje České poště monopol na listovní zásilky, a začala jí v direct mailu fušovat do řemesla. Mediaservis získal asi deset procent trhu a díky konkurenčnímu zápolení znatelně klesly ceny. Direct mail přitom představuje trh v objemu necelé jedné miliardy korun ročně. Takovéto příjmy si nechtěla pošta nechat ujít, a proto si začala stěžovat u ministerstva pro informatiku na to, že Mediaservis porušuje její „monopolní právo“ dodávat zákazníkům drahou službu. Když tento postup nepomohl, obrátila se na poslance a ti nyní navrhují zakázat soukromé provozování direct mailu přímo v Zákoně o poštovních službách.
Lehká topná řepka
Marek Pokorný
Domov
Připomeňme si
Květa Havlová, Martina Wedlichová
Zahraniční politika: proti Klausovi
Zbyněk Petráček
Co ještě zmůžou
Hana Čápová, Tomáš Němeček
Vládní koalice se po propadu v senátních volbách ocitla v ještě obtížnější pozici než dosud. Zákony už jí nemusí vetovat jen prezident, ale i horní komora – k jejich přehlasování bude potřebovat častěji než dřív všech svých 101 poslanců. Koaliční předáci už se otřepali z počátečního šoku: nejde prý o nic tak vážného. „Poměry sil ve sněmovně zůstaly stejné, a to je rozhodující,“ sděluje šéf lidovců Miroslav Kalousek. Více než optimismus politiků nám však o další potřebnosti tohoto kabinetu řekne debata s experty, kteří mají na starost hlavní úkoly v čase zbývajícím do voleb v létě 2006. Co tedy ještě můžeme od současné administrativy čekat?
Šíleně smutná už se nebojí
Markéta Pilátová
Hrdí estébáci, spojte se
Jaroslav Spurný
Nejzajímavější příspěvek do smíření s minulostí vyhlášeného prezidentem Klausem přinesl zatím policejní plukovník Martin Kotlan (36). „Jsem hrdý na obě části své kariéry, tu předlistopadovou i tu současnou,“ oznámil jeden z nejvýše postavených policistů země v Lidových novinách. Vzhledem k tomu, že před listopadem sloužil u pohotovostního pluku zabývajícího se mlácením prodemokratických demonstrantů a u StB, která je rovnou zavírala, nabízejí se tři otázky. Na co je vlastně plukovník Kotlan z doby před listopadem hrdý, proč je na to hrdý a zda je tato hrdost nějak společnosti nebezpečná.
Jak se přeskupily síly
Respekt
Jestliže je Úterý, musí nás být 17
Hana Čápová
Komentáře
A zvítězí Sparta
Jaroslav Spurný
Grebeníček míří vysoko
Erik Tabery
Svoboda, nebo bezpečí
Jaroslav Spurný
Teze nového protiteroristického zákona zveřejněné teď ministrem Františkem Bublanem představují poměrně významný zásah do občanských svobod. Krátkodobé odposlechy bez povolení soudu, kontrola elektronické komunikace, přístup do zdravotního a sociálního pojištění, možnost nahlédnout do našich účtů… Tohle a řadu dalších věcí by v Bublanových představách směli zdejší tajní. Pokud to poslouží ochraně před teroristy – proč ne, řeklo by se. Problém je, že zpravodajské služby a policie jsou v české kotlině ve velmi důvodném podezření, že zneužívají i ty pravomoci, které v současnosti mají. Protiteroristický zákon by jim, případně vládě, které slouží, dal možnost šťourat se bez dozoru v našem soukromí mnohem víc než dnes. Sluší se hned dodat dvě věci. Jednak že s pochybnostmi vedou o podobném zákonu diskusi v řadě jiných zemí. A za druhé že ministr Bublan nabízí své zboží s pojistkou, která by jeho rizikovost měla omezit.
Zápas o duši muslimů
Ve hvězdách
Zbyněk Petráček
Vyjádření Karla Schwarzenberga
Karel Schwarzenberg
Vláda mezi eutanazií a vzkříšením
Erik Tabery
Kdo by to řekl, že úvahy o předčasných volbách se objeví tak brzy po nástupu Stanislava Grosse k moci. Nejmíň to asi čekala samotná ČSSD. Vždyť se přece už od léta snaží získat si popularitu zvyšováním platů a odsouváním nepříjemných rozhodnutí. Leč nepomohlo to – a prohrát v jednom roce troje volby je vážné varování. Ještě vážnější je však očividná defenzivní bezradnost, do níž teď kabinet a jeho premiér upadli. Takže opravdu: nebylo by pro tuto zemi výhodnější, kdyby Grossova vláda nečekala na svůj řádný konec za dva roky a poroučela se rovnou?
Inzerce •
Předplatitelům reklamu nezobrazujeme
Vyhledávání
Autor
Rubrika nebo tag
Rok vydání (např. 1994-2001)
Zavřít vyhledávání
Tip:
Vyhledávejte dle autora pomocí autor:
autor:”Erik Tabery”
další tip
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Nejvíce hledáte