Poturčenec horší Turka
Francie zaznamenala první dvě „oběti“ tzv. šátkového zákona. Podle nového zákona o laicitě, zakazujícího od počátku září nošení nápadných náboženských symbolů ve veřejných školách, byly minulou středu vyloučeny ze školy v Mulhouse dvě dvanáctileté muslimky. Co nešťastným Khouloud a Dounie zbývá? Buď drahá soukromá škola, nebo dálkové studium. Shodou okolností týž den během své soukromé návštěvy Francie udělil televizní stanici LCI rozhovor turecký premiér, reprezentant islamistické strany Recep Tayyip Erdogan. „Jako otec trpím,“ prohlásil na adresu faktu, že dvě jeho dcery studují v USA, neboť tam – na rozdíl od přísně sekulárního Turecka – mohou do školy nosit šátek. Je to prostě tak: v tomto smyslu splňuje Turecko evropský trend, který se prosadil zatím ve Francii a některých spolkových zemích Německa. Jenže je to skutečně znak, který dělá Evropu Evropou?
Poturčenec horší Turka, říkávalo se před staletími. Dnes se – s ohledem na „šátkovou legislativu“ v Evropě – příměr posunul. Kdo se snaží být ve své sekulárnosti ještě přísnější než Mustafa Kemal Paša, je horší Atatürka. Nabízí se dvojí závěr. Za prvé: kdyby se měla evropskost poměřovat zákazy náboženských symbolů, je Turecko Evropanem par excellence. Ovšem za druhé: spočívá-li evropskost spíše v názorové mnohosti a toleranci, nebylo by od věci poohlédnout se – tak jako Erdoganovy dcery – po praxi v USA. Tam nikomu nevadí ani kříže, ani…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










