Poturčenec horší Turka

Francie zaznamenala první dvě „oběti“ tzv. šátkového zákona. Podle nového zákona o laicitě, zakazujícího od počátku září nošení nápadných náboženských symbolů ve veřejných školách, byly minulou středu vyloučeny ze školy v Mulhouse dvě dvanáctileté muslimky. Co nešťastným Khouloud a Dounie zbývá? Buď drahá soukromá škola, nebo dálkové studium. Shodou okolností týž den během své soukromé návštěvy Francie udělil televizní stanici LCI rozhovor turecký premiér, reprezentant islamistické strany Recep Tayyip Erdogan. „Jako otec trpím,“ prohlásil na adresu faktu, že dvě jeho dcery studují v USA, neboť tam – na rozdíl od přísně sekulárního Turecka – mohou do školy nosit šátek. Je to prostě tak: v tomto smyslu splňuje Turecko evropský trend, který se prosadil zatím ve Francii a některých spolkových zemích Německa. Jenže je to skutečně znak, který dělá Evropu Evropou?

Poturčenec horší Turka, říkávalo se před staletími. Dnes se – s ohledem na „šátkovou legislativu“ v Evropě – příměr posunul. Kdo se snaží být ve své sekulárnosti ještě přísnější než Mustafa Kemal Paša, je horší Atatürka. Nabízí se dvojí závěr. Za prvé: kdyby se měla evropskost poměřovat zákazy náboženských symbolů, je Turecko Evropanem par excellence. Ovšem za druhé: spočívá-li evropskost spíše v názorové mnohosti a toleranci, nebylo by od věci poohlédnout se – tak jako Erdoganovy dcery – po praxi v USA. Tam nikomu nevadí ani kříže, ani…