Když dosud neznámý útočník začal v říjnu 2001 po Spojených státech rozesílat antraxové dopisy, vznikla USA a pak všem ostatním zemím nová starost: bioterorismus.
Na světě je přitom asi 500 ústavů nebo laboratoří, které skladují kultury zhoubných bakterií nebo virů, a jen v zemích bývalého Sovětského svazu žije 6000 mikrobiologů, kteří se v časech studené války zabývali přípravou biologických zbraní. Není proto divu, že Spojené státy vynakládají ročně přes 90 milionů dolarů, aby je nějak neškodně zaměstnaly, tedy aby se ve svém oboru dovedli slušně uživit a nesváděla je spolupráce s podezřelými skupinami a režimy. Jak upozorňuje jedno ze zářijových vydání časopisu Science, v Kazachstánu tak například USA spolufinancují budování velkých nových a bezpečných laboratoří pro studium nebezpečných bakterií, které mají jednak zaměstnat experty na mikrobiologii a jednak vypracovávat ochranné postupy proti vzniku a šíření bioteroru. Podobným způsobem se pak Amerika v příštích letech hodlá angažovat i v Uzbekistánu.
Má to svůj smysl. Když byl britský premiér svými oponenty kritizován za tvrzení, že Irák je schopen použít zbraně hromadného ničení během 45 minut, ukázala se neinformovanost jeho kritiků. Zdaleka totiž nejde o přehnaný údaj, jak mu kritici vyčítali. Stačí jedna lahvička spreje s virem černých neštovic nenápadně rozprášená v místech se spoustou lidí (nádraží, metro s příhodným průvanem, klimatizační systémy velkých budov) a během 45 vteřin tu je smrtící…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
