Stromy na některá náměstí nepatří

V Respektu č. 33/2004 byl otištěn článek dendroložky Ireny Vágnerové, který již v názvu Památkáři mění centra historických měst v pouště navozuje dojem, že pracovníci památkové péče se zbláznili a jejich hlavní snahou je vykácet vzrostlé stromy na náměstích našich měst. Jako ilustrace byla použita letecká fotografie náměstí v Plzni – ano, skutečně jednoho z největších historických náměstí v naší zemi, na němž nikdy hromadně zeleň vysázena nebyla.

Dietlovo dědictví

Text komentoval jakousi kauzu „Uničov“ a vzápětí naznačil, že památkáři snad usilují o infarkt obyvatel města v horkých letních měsících, protože podporují kácení zeleně v centrech. Ačkoli v úvodu je (zaplaťpánbu) přiznán určitý pokrok v opravách historických staveb, další text zpochybňuje vůbec skutečnost, že obyvatel či návštěvník města by také mohl prostor náměstí vnímat, či dokonce si prohlížet dochované či nové stavby. Na jiném místě se totiž autorka vysmívá názoru, že historická architektura, konečně po desetiletích pomalého chátrání opravená, by mohla být vidět.

Text byl prošpikován emotivními výrazy, takže po přečtení článku se neinformovaný čtenář zřejmě ušklíbl, protože si spokojeně potvrdil už od komunistických dob Dietlova seriálu Muž na radnici propagovanou image památkáře = idiota.

Proč je vysmívána potřeba…