Dnes je to přesně sto čtyřicet let od narození Andreje Hlinky. Muže, který stál u zrodu společného státu Čechů a Slováků, ale posléze zahájil i jeho rozpad, završený před jedenácti lety. Ačkoli od Hlinkovy smrti uplynuly desítky let, průzkumy veřejného mínění stále ukazují, že mnozí Slováci nevědí, co si o něm mají myslet. Byl to hrdina, nebo nebezpečný šovinista? Hlinka byl bezesporu pozoruhodná a kontroverzní osobnost, a proto je zajímavé se podívat na jeho příběh, který ovlivňuje Slovensko dodnes.
Bezbožník a buřič
Andrej Hlinka se dostal do centra pozornosti už coby pětadvacetiletý kněz v Ružomberku. Vášnivě kázal v kostele, organizoval rolnické spolky, psal do novin, bouřil proti pomaďaršťování Slováků a volal po pomoci chudině. Na konci 19. století dokonce kandidoval na poslance za stranu sdružující maďarské i slovenské katolíky, ale marně. Svou neúmornou aktivitou přilákal pozornost uherských úřadů, které ho zařadily na černou listinu nepřátel Maďarů. V roce 1906 jej spišský biskup Alexander Párvy odvolal z fary a zrušil mu oprávnění vykonávat kněžský úřad; byl dokonce poslán na dva roky do vězení za údajné urážky maďarského národa.
Hlinkův vliv ale sílil i bez jeho přítomnosti. To se ukázalo zejména v říjnu 1907, kdy se nesměl zúčastnit vysvěcení kostela v jeho rodné Černové u Ružomberku. Když k chrámu přijížděly kočáry vrchnosti, zatarasil jim cestu tisícihlavý…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
