Čínu charakterizují drastické rozdíly mezi chudobou venkova ve vnitrozemí a prosperitou velkoměst především na východním pobřeží. Je to výsledek hospodářských reforem iniciovaných Teng Siao-pchingem na počátku 80. let. Jedním z nepředvídaných vedlejších efektů je ovšem migrace do měst. Dekolektivizace půdy a modernizace připravila o práci v zemědělství přes 200 milionů lidí, z nichž mnozí nyní hledají nové či lépe placené příležitosti právě ve městech. Jenže dost často je nenacházejí a jejich dětem se tam ani nedostává vzdělání. Takže i města samotná nabízejí pohled na drastické rozdíly.
Jsou to špinavci
Čínská vláda původně podporovala jistou míru migrace v domnění, že tak získá pracovní sílu potřebnou ve městech a zároveň vyřeší vysokou nezaměstnanost na venkově. Situace se však vymyká Pekingu z rukou a z periferií se hrnou desítky milionů zoufalých lidí. Policejní zátahy na ilegální pracoviště, nekompromisní likvidace nelegálně vznikajících přistěhovaleckých čtvrtí, kontroly průkazů totožnosti a pracovního povolení nejsou schopny migraci zastavit.
Starousedlíci nemají z nových sousedů radost. Jsou špinaví, hrubí, negramotní, kriminálníci – tento názor na takzvanou plovoucí populaci je ve velkoměstech rozšířený a vychází částečně ze skutečnosti. Podle pekingské policejní statistiky bylo v roce 2002 přes 70 % trestných činů ve městě spácháno přistěhovalci. I…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
