Krize kolem represivního režimu Roberta Mugabeho, která se táhne už léta a loni si vyžádala pozastavení členství Zimbabwe v britském Společenství, vyvrcholila právě před týdnem – když Zimbabwe ze Společenství přímo vystoupilo. Je to závažný krok, ale ovlivní spíše vnitřní poměry v tomto spolku bývalých britských kolonií než každodenní život či blízkou budoucnost obyvatel Mugabeho země.
Realita je v médiích dostatečně známá. Robert Mugabe vládne zemi, která získala skutečnou nezávislost teprve v roce 1980, od roku 1987. Ale to, co zpočátku vypadalo na „běžnou“ africkou kleptokracii, se v posledních dvou letech vyvinulo v diktaturu s totalitními rysy. V zemi sice formálně existuje opozice, Hnutí pro demokratickou změnu, ale je odstavená od podílu na správě státu. Její lídr Morgan Tsvangirai byl loni obviněn z vlastizrady – prý v roce 2001 za pomoci kanadské konzultantské firmy vypracoval plán na likvidaci Mugabeho. Ve skutečnosti sliboval návrat k právnímu státu a ekonomické reformy, kterých má Zimbabwe věru zapotřebí. Dezolátní stav tamní ekonomiky řeší vláda hlavně tím, že zabírá farmy bílých zemědělců, kteří v zemi úspěšně hospodaří ještě od britských časů. Tsvangirai je nyní sice formálně na svobodě, ale visí nad ním hrozba, že může v podstatě kdykoli putovat za mříže. Loni v březnu se pak v Zimbabwe konaly prezidentské volby, doprovázené zastrašovací kampaní a vykázáním zahraničních pozorovatelů. Vítězem se stal – Robert Mugabe.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
