0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace29. 11. 20036 minut

Nebezpečné studny

Co je člověk člověkem, uvažuje o vodě jako o strategické surovině. Původně to platilo hlavně pro rozvojové země ve vyprahlých oblastech, kde se životodárné tekutiny chronicky nedostává. Dnes se však stále častěji objevují závažné problémy s vodou i v dalších částech světa. Řada zemí totiž veřejné vodovodní sítě již léta zásobuje z přirozených podzemních rezervoárů a s tím jsou někdy spojeny potíže. Jeden z nejkřiklavějších případů představuje mexická metropole Ciudad de México, v jejímž centru klesla půda za posledních sto let o téměř deset metrů. Podzemní voda je tam totiž čerpána ze zvodněné vrstvy (tzv. kolektoru), která leží pod souvrstvím velmi stlačitelných jílů jezerního původu. Na počátku 16. století, kdy do země přišel Cortéz, se totiž na území dnešního města rozkládalo jezero, jehož hlavní část byla vysušena v roce 1789. Jíly, které byly původně ukládány v tomto jezeře, tak dnes tvoří základové půdy pro budovy v Ciudad de México: vlivem čerpání dochází k poklesu půdy a tím i budov na ní založených. Navíc jíly obsahují slanou vodu, která vlivem čerpání může do podložního kolektoru pronikat a zhoršovat jeho kvalitu. S rychlým poklesem půd v důsledku masivního čerpání spodních vod se v poslední době začíná potýkat i čínská Šanghaj.

Ondřej Šráček
mobrazek_1784.jpeg • Autor: Respekt
mobrazek_1784.jpeg
mobrazek_1784.jpeg • Autor: Respekt
Fotografie: Kontaminace vody kontaminované arzenem má kruté následky. • Autor: Respekt
Fotografie: Kontaminace vody kontaminované arzenem má kruté následky.
Fotografie: Kontaminace vody kontaminované arzenem má kruté následky. • Autor: Respekt
↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Co je člověk člověkem, uvažuje o vodě jako o strategické surovině. Původně to platilo hlavně pro rozvojové země ve vyprahlých oblastech, kde se životodárné tekutiny chronicky nedostává. Dnes se však stále častěji objevují závažné problémy s vodou i v dalších částech světa. Řada zemí totiž veřejné vodovodní sítě již léta zásobuje z přirozených podzemních rezervoárů a s tím jsou někdy spojeny potíže.

Jeden z nejkřiklavějších případů představuje mexická metropole Ciudad de México, v jejímž centru klesla půda za posledních sto let o téměř deset metrů. Podzemní voda je tam totiž čerpána ze zvodněné vrstvy (tzv. kolektoru), která leží pod souvrstvím velmi stlačitelných jílů jezerního původu. Na počátku 16. století, kdy do země přišel Cortéz, se totiž na území dnešního města rozkládalo jezero, jehož hlavní část byla vysušena v roce 1789. Jíly, které byly původně ukládány v tomto jezeře, tak dnes tvoří základové půdy pro budovy v Ciudad de México: vlivem čerpání dochází k poklesu půdy a tím i budov na ní založených. Navíc jíly obsahují slanou vodu, která vlivem čerpání může do podložního kolektoru pronikat a zhoršovat jeho kvalitu. S rychlým poklesem půd v důsledku masivního čerpání spodních vod se v poslední době začíná potýkat i čínská Šanghaj.

Nikde na světě však není problém spojený s čerpáním podzemní vody tak závažný jako v Bangladéši, kde je kontaminována arzenem v měřítku, jež nemá obdoby.…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc