Pittner zamrzl v roce 1939
Zemí pod Tatrami opět zahýbal skandál týkající se Slovenské informační služby (SIS). Tentokrát nejde o nějaké mafiánské či mečiarovské struktury, ale o úroveň debaty v civilizované společnosti. Šéf SIS Ladislav Pittner zodpovídá za písemné výstupy této služby – a jeden z dokumentů, který dostal na stůl slovenský prezident Rudolf Schuster, obsahuje, jak informuje bratislavský deník SME, následující pasáž: „Miloš Žiak je Žid a jeho žena Marina je ruská Židovka rozená Mesežnikovová.“
Jenom pro pořádek. Celá zpráva pojednává o rizikách, která znamená pro stát Ján Mojžiš, bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu. A Miloš Žiak je jedním ze tří podnikatelů, jejichž jména se – vedle Mojžiše a ředitele jednoho z policejních odborů Jozefa Šátka – objevila letos v srpnu na seznamu „vlivné skupiny“, která podle Mikuláše Dzurindy škodí SIS, státu i premiérově Slovenské demokratické a křesťanské unii (viz Respekt č. 35/2003). Nechme teď stranou, že známost podnikatele s šéfem bezpečnostního úřadu nemusí být v demokratické společnosti považována za zcela standardní. Rozhodující pro skandál je, že tajná služba kádruje lidi podle jejich původu.
Jádro problému vystihl mluvčí Ústředního svazu židovských obcí Jaroslav Franek: kdyby byl vyšetřován útok muslimských radikálů na Žiaka, byla by tato věta na místě. V nynějším případě ale zavání antisemitismem. Franek není zdaleka sám, koho dotyčná zpráva zdvihla ze židle. Patří k nim i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
