Často hledáte, jak…
Obálka vydání 41/2003
41/2003 • 5.–12. 10. 2003

2003/41

Komentáře

Cirkus Evropa - představení začíná

Kateřina Šafaříková

Zkusme to říct hned na začátku: Evropská ústava, o jejímž konečném znění se o víkendu v Římě začalo debatovat mezi vládami pětadvaceti členských a vstupujících zemí, má pro kontinent nesmírný symbolický význam. Sjednocuje ty, jež donedávna rozdělovala berlínská zeď, okolo jednoho ústavního textu, což se dá beze sporu vykládat jako další milník na cestě k ideji evropského politického národa. V praxi však žádný převrat nepřináší. Příští podoba kontinentu stále zůstává otevřená.

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Šílenství zase začíná

Marek Švehla

Případ opilého vyděrače

Tomáš Němeček

Kdo provalil agentku

Zbyněk Petráček

Mbekiho flirt s ďáblem

Teodor Marjanovič

Za pět měsíců, koncem února 2004, oslaví zimbabwský vládce Robert Mugabe své osmdesáté narozeniny. Svět si připomene písničku, která zaznívá každým dnem už léta – že v Africe žije muž, který svou dvanáctimilionovou zemi ruinuje rasově a etnicky nesnášenlivou kampaní proti bělošským farmářům a černošské politické opozici. Zazní také, jak Mugabe nechává své spoluobčany vraždit, krutě týrat a znásilňovat, a jak z hospodářsky soběstačné britské kolonie zbyla troska sužovaná 70% nezaměstnaností a 400% inflací. Vše zpečetí zprávy o gratulacích od ostatních afrických lídrů, jichž se mu bezpochyby dostane – především od jihoafrického prezidenta Thaba Mbekiho, který coby dlouholetý advokát zimbabwského režimu zrovna v těchto dnech lobbuje, aby se Mugabe mohl zúčastnit prosincového srazu hlav států Commonwealthu v Nigérii.

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Svlékl jsem několik kůží

Věroslav Hába

V jeho očích jsem viděl pomstu

Ladislav Nagy

Švédští porotci volí laureáta Nobelovy ceny za literaturu zpravidla uvážlivě, nekontroverzně a s přihlédnutím k občanským kvalitám autora. Ocenění a příslušný finanční obnos tak často získávají spisovatelé humanisticky angažovaní a vybraní tak, aby v dlouhodobém horizontu spravedlivě zastupovali všechny kontinenty. Letos si Nobelovu cenu v souladu s těmito kritérii odnesl autor, o němž se mluvilo už několik let, nicméně s oficiálním zdůvodněním si porota nedala velkou práci. „Dobře řemeslně postavená kompozice, pregnantní dialogy a analytická brilantnost“ – taková charakteristika by mohla pasovat na statisíce současných autorů. Přesto můžeme gratulovat – porotci volili dobře a citlivě. Jihoafrický prozaik a esejista John Michael Coetzee je mimořádně inteligentní spisovatel, který svůj záběr, hloubku a dar nezjednodušeně zachytit nelehké dějiny své rodné země prokazuje už přes dvacet let.

Nešlo o Židy, ale o kšeft

Matěj Stránský

Slabikář plný magie

Viktor Šlajchrt

Měšťákův průvodce světem sexu

Josef Chuchma

Praha se v září proměnila bez nadsázky v mezinárodní fotografickou metropoli – k unikátním přehlídkám čínské a německé fotografie se totiž první podzimní víkend přidala velká retrospektiva klasika módní fotografie a aktu Helmuta Newtona. Obdobná výstava dnes tolik žádané čínské fotografie nebyla v Evropě ještě k vidění, Newtonova retrospektiva Work naopak v Praze svoji tříletou pouť po světových galeriích zakončí. Už proto se vyplatí ji navštívit: dvaaosmdesátiletý autor totiž nepředpokládá, že by ještě někdy připravil obdobně rozsáhlou výstavní kolekci.

Scéna

Zahraničí

Kultura a moc podle Edwarda Saida

Elita se vzpouzí

Zbyněk Petráček

Lze odmítnout z důvodů svědomí vojenskou službu jako takovou? Ve většině demokratických zemí ano. V Izraeli sice nikoli, ale na vojnu nemusí například absolventi náboženských škol. Lze však být vojákem a odmítnout účast pouze v určitých areálech nasazení nebo při určitých úkolech? Tady už je odpověď složitější a tato otázka do značné míry hýbe společností právě v Izraeli. Koncem září tam byl publikován dopis 27 aktivních, záložních i vysloužilých pilotů, kteří odmítají účast na akcích tzv. cíleného zabíjení teroristů na palestinských územích.

Německo se šátkem

Teodor Marjanovič

Komisaři a Bůh v Římě

Kateřina Šafaříková

Ironicky v palácích, jež nechal v Římě postavit fašistický diktátor Benito Mussolini, začala o víkendu rozhodující bitva o příští podobu Evropy bez hranic a válečných konfliktů. Politici ze stávajících i budoucích zemí Unie se tam pustili do dolaďování evropské ústavy. „Mezivládní konference“ pod taktovkou Itálie coby nynějšího předsedy klubu poběží následující tři měsíce. Na jejím konci by měli Evropané dostat definitivní podobu základního dokumentu Unie. Jednotlivé státy prohlašují, že na 90 % textu ústavy by už teď podepsaly. Spory o zbylá procenta však existují, a protože debata právě začala, jednotlivé vlády se tváří neústupně. Italové nevylučují ani to, že dokument může skončit v koši.

Domov

Odposlech v parlamentu

Ondřej Kundra

Poté co ředitel BIS Jiří Lang před parlamentním výborem minulou středu prohlásil, že jeho služba nesleduje poslance Josefa Hojdara (ČSSD), došlo v politických kuloárech k částečnému uklidnění. Delegát Hojdar zmizel z veřejné scény a opoziční ODS přestala inzerovat „českou Watergate“. Nicméně klid podle znalců nepotrvá dlouho. Opakovaně projevovaný strach zdejší politické elity z nelegálních operací tajných služeb totiž dává na výběr jenom ze dvou možností. Buďto je BIS opravdu zneužívána k mocenskému nátlaku, nebo naopak řada politiků „jede“ v podezřelých kšeftech a snaží se od sebe bezpečnostní složky dopředu povykem odradit.

Český tulák po hvězdách

Hana Čápová

Představit si deset měsíců života na venkově není žádný problém. Ale vžít se do kůže člověka, který předtím prožil třicet dva let za mřížemi, z toho čtyři roky v cele smrti? Právě to je tajemství, které ke Zdeňku Růžkovi (57) přitahuje pozornost. Jak dokázal přežít tak neuvěřitelnou dobu ve vězení? A co zažívá dnes?
„Chci vám představit přítelkyni, která na mě čekala třicet pět let,“ říká sporý šedovlasý muž, dříve než se usadí do křesla v podkroví rekreační chalupy v Bílých Karpatech. „Mám báječnou ženskou a jsem rád, že ji mám.“ Dana Levinská, úřednice na dráze, s ním žije už pátý měsíc.

Před financi nelze uniknout

Erik Tabery

Připomeňme si

Ondřej Kundra

Spálit most a jít

Kristina Vlachová

Nekamenujte krajany

Eliška Bártová