Čekalo se od něj jasné slovo, jenže místo toho se německý ústavní soud, sídlící v Karlsruhe, dobral k nejednoznačnému verdiktu. To když před pár dny rozhodoval o tom, jestli mohou učitelky muslimského vyznání mít při vyučování na státních školách svou hlavu zahalenou do šátku. Je to otázka, která Německem, v němž žijí přes tři miliony muslimů, hýbe přinejmenším od roku 1998. Fereshta Ludinová tehdy zahájila soudní při se spolkovým státem Bádensko-Württembersko, který jí zakázal předstupovat před německé žáky tak, jak si to ona přála: „důstojně“, tedy se zahalenou hlavou. Soud v Karlsruhe dospěl k názoru, že záležitost ponechá v kompetenci spolkových zemí.
Bádensko-Württembersko už ohlásilo, že takový zákon přijme, stejně jako i Bavorsko či Berlín, naopak Porýní-Falc a Hamburk chtějí šátek povolit. Tak se rozproudila diskuse, která má dvě roviny. První se týká vztahu mezi státem a náboženstvími, neboť v Německu nebyla provedena důsledná odluka církve od státu jako třeba ve Francii. To proto, že křesťanství bylo po válce považováno za způsob, jak demoralizovaným lidem vrátit sebedůvěru, a tak mohou například katolické řeholnice vyučovat na některých státních školách v hábitech.
Zákon by tedy mohl postihnout i křesťany. „Nelze zakázat šátek a povolovat nošení křížku na krku,“ tvrdí například Corinna Werwigková-Hertnecková, ministryně spravedlnosti Bádenska-Württemberska. „Nepřeji si, aby děti vyrůstaly bez vztahu ke křesťanství,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
