Tento týden zažije starý kontinent velkolepou událost. Ve středu
22. ledna se ve Versailles sejdou všichni členové francouzského Národního shromáždění a poslanci německého Spolkového sněmu, aby slavnostně stvrdili francouzsko-německé přátelství. Naposledy cestovalo do zámku kousek za Paříží tolik úctyhodných německých politiků v roce 1871, aby byli přítomni Bismarckovu prohlášení o drtivé porážce Francie Prusy. Důvod, proč zase oprášit versailleské židle, tentokrát neřinčí ocelí. Francie s Německem se pouze rozhodly se vší pompou připomenout 40. výročí podpisu Elysejské smlouvy, která se stala základem poválečné spolupráce mezi oběma státy. Při této příležitosti mají poslanci přijmout deklaraci o posílení vzájemného partnerství, která má mimo jiné zahrnovat občasné společné zasedání francouzské a německé vlády. Prezident Francie Jacques Chirac se očividně rozhodl ukázat, že Evropě ještě neřekl poslední slovo.
Na začátku stál de Gaulle
Elysejskou smlouvu podepsali v roce 1963 prezident Francie Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. De Gaulle se tehdy pokoušel přetvořit Evropské společenství, pozdější EU, k obrazu svému, a když se mu to nepodařilo, obrátil se s nabídkou užší spolupráce mezi vládami alespoň na Německo. Adenauer si byl vědom toho, že bez usmíření s Francií nebude politická a morální rekonstrukce Německa na kontinentu možná, a tak kývnul. Adenauer a de Gaulle se smlouvou zavázali k pravidelným schůzkám, scházet se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
