Mezinárodní síly v Afghánistánu posvěcené OSN (ISAF) opouštějí systém, kdy se u jejich kormidla střídaly jedna či dvě země – naposledy Německo s Nizozemím. Velení přebírá Severoatlantická aliance, která se k misi za hranicemi evropského kontinentu odhodlala poprvé ve své 54leté historii.
Podle mluvčího Aliance Marka Laityho zůstane mandát ISAF zatím stejný. Že se ale dají očekávat změny, napovídají slova zástupce generálního tajemníka této organizace Alessandra Minutta na ceremonii v Kábulu minulý týden. Řekl, že se „změní závazky, které bude NATO v Afghánistánu plnit“. Jinými slovy: není vyloučeno, že ISAF, kontingent o síle 4700 vojáků z 31 zemí, rozšíří své aktivity i mimo rámec, kdy udržoval pořádek jen v hlavním městě. S nadějí to očekávají zejména současná afghánská vláda a humanitární organizace, protože od války s tálibány před půldruhým rokem se mnoho nezměnilo. Hamid Karzáí ovládá metropoli, za jejími hranicemi ale nemá vliv.
NATO se ujímá ISAF i proto, že zúčastněné státy neprojevily ochotu převzít po Němcích a Holanďanech velení mírových sborů. Veřejně se o tom zmínil šéf Aliance George Robertson – přiznal doslova, že ISAF je ve slepé uličce a hledá svoji budoucí roli. Znalci situace ovšem tvrdí, že pokud se mají věci pohnout, nezbývá než mandát mírotvůrců rozšířit.
Podle první z variant se rozšíří působnost do větších měst. To by si podle předávajícího velitele ISAF, generála Norberta Van Heysta, vyžádalo až o deset…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
