„Nejvyšší spravedlnost je největší nespravedlností,“ by mohl říct Fritz Schretter, kdyby citoval Ciceronovo dílo „De officiis“. Místo toho však tento šéf Korutanského spolku branců (Abwehrkämpferbund), ultrapravicového nacionalistického sdružení blízkého Haiderovým Svobodným, raději omílá různé právní rozbory. „Nikdo tomu rozhodnutí Ústavního soudu ve věci dvojjazyčných místních nápisů nerozumí,“ podotýká – „nikdo“ podle něj znamená nikdo v Korutanech.
Hejtmane, nech toho
„Právo silnějšího je největší nespravedlností,“ řekl by naopak Rudolf Vouk, kdyby citoval dejme tomu Marii von Ebner-Eschenbachovou, rakouskou spisovatelku z konce 19. století. Jenže ani Vouk se neohání vzletnými literárními jednohubkami. Je advokátem, jenž hájí zájmy místní slovinské menšiny. Jeho kancelář se nachází ve stejné budově jako prostory Korutanského spolku branců. Ke Schretterovi však má daleko. Byl to právě Vouk, který si u Ústavního soudu vynutil verdikt, kvůli němuž „branci“ dnes brunátní.
Oba muži žijí v odlišných světech. Není také divu, oba pocházejí z jiných vesnic. Zatímco Schretter je, jak o něm říká Vouk, „rodilým Hornokorutancem“, slovinský právník sám vyrůstal pár desítek kilometrů jižněji v Ebendorfu poblíž Sv. Kanzianu v podhůří alpského masivu Karavanky. V těchto týdnech to je rok od chvíle, kdy Ústavní soud rozhodl, že se spolkový stát Korutany musí více…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
