Tomáš Němeček se pokusil (Splněný sen Václava Klause, Respekt č. 10/2003) zmírnit rozpaky z nové hlavy státu tvrzením, že Václav Klaus možná využije specifického charakteru prezidentské funkce k tomu, aby svou neblahou politickou reputaci napravil. Jeho nejnovější politický post je ve srovnání s těmi předchozími poměrně stabilní – pouze demise, nemoc či obvinění z vlastizrady ho o něj mohou připravit. A navíc je to post konečný: není už kam stoupat. Je tedy jistá naděje, že se v nejvyšší státní funkci politický dravec zklidní a začne se postupně měnit v uvážlivého státníka. Už jen proto, že historie si cení uvážlivých státníků zřetelně více než politických dravců. Možnou proměnu Klausova politického stylu předznamenává podle Tomáše Němečka změna Klausovy rétoriky v otázkách našeho vstupu do EU.
Co čekat
Je jisté, že s novou funkcí Klausova rétorika “zestátničtí”; na obměny rétoriky je ostatně Václav Klaus mistr. Lze však od něj očekávat něco víc? Jestliže po mnoho let v čelných politických funkcích porušoval slovo, překračoval psaná i nepsaná pravidla a uzavíral dočasná spojenectví s kýmkoli, jestliže ho nakonec i do prezidentského křesla vyneslo zatloukané spojenectví s komunisty, jejichž politickou legitimizaci můžeme v nejbližších měsících očekávat, nemůže být o skutečné proměně Václava Klause ani řeč. Náš nový prezident je bohužel zaháčkovaný v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
