Vernakevič versus stát
Devadesát dva ruble (devadesát korun), bezplatná zubní protéza, o polovinu levnější léky a jednou za rok volná jízdenka na vlak. Přesně na tolik ohodnotil v nově přijatém zákoně ruský parlament sedmdesát let bezpráví, vydírání a špiclování, kterému byly vystaveny bez výjimky všechny děti obětí sovětského komunismu. Miliony jich Stalinův režim odvlekl na „převýchovu“ do obávaných dětských domovů, v nichž pak – za neustálého bití, šikanování a ponižování – musely trávit nekonečná léta bez možnosti navštívit své blízké nebo se cokoli dozvědět o osudu svých rodičů. Cejchu druhořadých lidí se děti „vyvrhelů“ nezbavily ani po propuštění na svobodu a mnohé provází dodnes.
Stigma
Igor Vernakevič (73) z uralského města Ufy je čítankovým případem toho, jak komunistický režim zacházel s dětmi politicky pronásledovaných osob.
V rámci Velkého teroru byli oba Igorovi rodiče v roce 1937 zadrženi tajnou policií. Sousedé je udali, že „vedou protistátní řeči“. Otec byl okamžitě zastřelen, matku odsoudili k 25 letům v sibiřských gulazích. Sedmiletého Igora a jeho sestru komunistické orgány jako „rodinné příslušníky zrádců vlasti“ vystěhovaly z bytu a odsoudily k pobytu ve speciálním dětském domově na Urale. Zůstali tam uvězněni až do plnoletosti, ale ani po propuštění je nálepka politicky nespolehlivých neopustila. Igor Vernakevič…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
