Stále živé téma „mrtvých“ Benešových dekretů zažilo letos dva vrcholy. První přišel v lednu, když Miloš Zeman roztočil spirálu politické vulgarity na nejvyšší obrátky a sudetské Němce označil za Hitlerovu pátou kolonu (Rakušany za idioty, atd.). Druhý v dubnu, když parlament v rámci nacionalistické honby za voličskými hlasy na popud ODS a komunistů přijal deklaraci o nedotknutelnosti dekretů. Minulý týden dosáhla debata dalšího přelomového momentu. Začalo odpočítávání času k definitivnímu rozhodnutí „buď nedotknutelnost, nebo Unie“.
Tudy ne
Závěr analýzy Benešových dekretů trojicí právníků Froweina, Bernitze a Prouta, kterou si objednal Evropský parlament, zní, že dekrety neznamenají po právní stránce překážku pro vstup Česka do EU. Evropská komise, která má na přijetí nových zemí nepoměrně větší vliv než parlament ve Štrasburku, sice ještě čeká na verdikt svého právního oddělení, z předběžných komentářů je ale zřejmé, že bude stejný. Co to znamená? V zásadě to, že se uzavřelo bruselské kolbiště pro boj o dekrety, protože neohrožují aplikaci evropského práva na českém území po rozšíření. Dekrety se tedy vrací na vládní úroveň do střední Evropy, odkud se na jaře převalily do Bruselu. V bilaterálních česko-německých a česko-rakouských vztazích nechala zmíněná expertiza právě a jen tu stopu, že Benešovy dekrety nemohou být právní překážkou členství Česka v Unii. Politickou překážkou ale být mohou, na což při komentování analýzy upozornila rakouská…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
